Nicole Berger

Jedna z nadějí francouzského filmu padesátých let, Nicole Berger, pocházela z Paříže a její skutečné jméno bylo Nicole Gouspeyre. Pozdější umělecký pseudonym Berger vznikl převzetím části příjmení jejího nevlastního otce Pierra Braunbergera (1905-1990), který měl jako filmový producent vliv na její počátky na stříbrném plátně. Nicole Berger studovala herectví v kurzech René Simona, školila se také u slavné Tani Balachové. Před filmovou kamerou stála poprvé již v šestnácti letech v roli mladší sestry hlavního hrdiny v melodramatickém příběhu JOCELYN (1952), kde hrála pod jménem Nicky. Skutečnou slávu jí přinesl přelom let 1954-1955, kdy se objevila ve velkých rolích dvou úspěšných filmů. V adaptaci literární předlohy OSENÍ (Le blé en herbe, 1954) hrála hlavní dívčí roli po boku slavné Edwige Feuillere, ve stejné době pak stanula po boku Fernandela v komedii JARO, PODZIM A LÁSKA (Le printemps, l'automne et l'amour, 1955). Každý film s Fernandelem byl zárukou komerčního úspěchu a Nicole Berger jako jeho protihráčka slavila triumf. K tomuto filmu se váže úsměvná epizoda, kdy se část scén točila v Římě, Nicole však v té době ještě nebyla plnoletá a úmyslně poničila své osobní doklady, aby zakryla svůj skutečný věk a mohla do Itálie odjet. O něco později pak hrála po boku Gérarda Philipa v jeho režijní prvotině DOBRODRUŽSTVÍ TILLA ULENSPIEGLA (Les aventures de Till L'Espiegle, 1956). Vedle filmu byla Nicole Berger úspěšná i v divadle, na různých scénách v Paříži zaujala svými kreacemi v klasických kusech jako Višňový sad nebo Romeo a Julie, s divadelní společnosti Renaud-Barrault podnikla také úspěšné turné po jižní Americe. Na přelomu 50. a 60. let pak vystupovala na jevištích Théâtre de la Madeleine nebo Théâtre de l'Athénée. Z filmů té doby stojí za zmínku nadčasová a dobově mimořádně úspěšná kriminálka V PŘÍPADĚ NEŠTĚSTÍ (Le cas de malheur, 1958), kde však byla zastíněna Brigitte Bardot. Svým přirozeným hereckým projevem oslovila Nicole Berger i tvůrce nové vlny a do jednoho krátkého filmu ji angažoval slavný Jean-Luc Godard. Jednu z hlavních rolí pak ztvárnila ve slavném Truffautově filmu STŘÍLEJTE NA PIANISTU (Tirez sur le pianiste, 1960). Počátkem šedesátých let Nicole Berger práci pro film výrazně omezila a začala se realizovat více v televizi, kde hrála poprvé v roce 1957. Obnovenou popularitu jí pak přinesla hlavní role v televizním seriálu CÉCILIA, VENKOVSKÁ LÉKAŘKA (Cécilia, médecin de campagne, 1966). V roce 1967 pak natočila svůj poslední film OPRÁVNĚNÍ (La permission, 1968), který byl debutem afroamerického režiséra Melvina van Peeblese, který pracoval ve Francii; film sice prošel francouzskými kiny bez většího zájmu, Peebles ale díky němu dostal nabídky tvořit v Hollywoodu. Počátkem dubna 1967 havarovala Nicole Berger s autem nedaleko Rouenu; spolu s ní cestovala zpěvačka Dany Dauberson (1925-1979), která nehodu přežila bez větších následků. Nicole Berger však na následky zranění po několika dnech zemřela v nemocnici v Rouenu. V jednatřiceti letech tak skončil život i kariéra jedné z hvězd tehdejší francouzské kinematografie.