Etchika Choureau

Herečka Etchika Choureau zazářila ve francouzském filmu v padesátých letech, několik let pak plnila stránky časopisů svým vztahem s dědicem marockého trůnu, pozdější návrat před kameru se jí ale již nepodařil. Narodila se v Paříži do skromných poměrů, původně chtěla studoval medicínu, ale dlouhé studium ji přestalo bavit a vystřídala několik zaměstnání. V roce 1949 se provdala za Maxe Choureau, který se živil včelařstvím. Drobná rodinná firma neuspokojovala ambice mladé krásné dívky, která toužila po filmové slávě a začala studovat herectví na pařížské konzervatoři, navštěvovala i dramatické kurzy René Simona. Tam si ji také povšimnuli vlivní lidé od filmu a cesta ke slávě byla otevřena. Ve dvaceti letech se dostala k prvním filmovým rolím, debutovala v italském filmu tehdy ještě málo známého Michelangela Antonioniho PORAŽENÍ (I vinti, 1953), vzápětí přišly i nabídky k velkým rolím ve Francii (DĚTI LÁSKY – Les enfants de l´amour, 1953). V témže roce pak získala prestižní cenu Prix Suzanne Bianchetti udělovanou ženským objevům francouzské kinematografie. Také se rozvedla, manželovo příjmení Choureau si ale ponechala. Svými prvními filmy se Etchika Choureau uvedla jako představitelka melodramatických postav zkoušených osudem, vzápětí ale předvedla, že zvládá i komediální žánr (SCHODIŠTĚ PRO SLUŽEBNICTVO – Escalier de service, 1954). Ve dvou filmech byla její matkou předválečná hvězda Gaby Morlay (NEMOŽNÝ PAN DOMOVNÍK - L´impossible monsieur pipelet, 1955; NOČNÍ SVĚTLA – Les lumieres du soir, 1956), ve filmu CELÉ MĚSTO ŽALUJE (Toute la ville accuse, 1955) vytvořila pár s Jeanem Maraisem, točila také v Itálii. V roce 1958 byla pozvána do Hollywoodu, kde ztvárnila hlavní ženské role ve dvou válečných filmech (DARBY´S RANGERS, 1958; LAFAYETTE ESCADRILLE, 1958). Ve druhém ze jmenovaných filmů byl jejím hereckým partnerem americký herec Tab Hunter (*1931), který se do ní zamiloval a chtěl ji následovat do Paříže, což mu ale neumožnily smluvní závazky v Americe. Vztah s Tabem Hunterem tedy skončil dříve než mohl začít, po návratu do Francie se Etchika Choureau sblížila s marockým princem Moulayem Hasanem (1929-1999), který tehdy žil a studoval v Paříži. Žili spolu v letech 1958-1962, Etchika Choureau tehdy zcela rezignovala na svou hereckou kariéru a nechala se zahrnovat dary, šperky a nejdražšími modely od Diora. Jejich vztah byl ale předem odsouzen k zániku – rozvedená křesťanka se nikdy nemohla stát manželkou budoucího muslimského panovníka. Když se princ Moulay Hasan stal v roce 1961 marockým králem jako Hasan II., s Etchikou se rozešel a jeho manželkou se stala Lalla Latifa Hammou z bohaté marocké rodiny. Svět francouzského filmu se ale mezitím radikálně změnil, nastoupila nová generace hvězd a Etchika Choureau s překvapením zjistila, že o ní již není zájem. V šedesátých letech natočila již jen tři filmy, mihla se například v prvním dílu série o Angelice (ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ – Angélique, marquise des anges, 1964), kde hrála menší roli Hortensie, starší sestry titulní hrdinky. Svou filmografii pak uzavřela na počtu sedmnácti titulů sentimentálním příběhem PAŘÍŽ V MĚSÍCI SRPNU (Paris au mois d´aout, 1966), kde hrála manželku hlavního hrdiny (Charles Aznavour). Na veřejnost později pronikla ještě informace o jejím sňatku s Philippem Rheimsem (1969), od té doby ale žije kdysi slavná herečka zcela v soukromí.