Pierre Kast

Francouzský režisér Pierre Kast se nejprve prosadil jako tvůrce krátkých a dokumentárních filmů, některé jeho hrané tituly z přelomu 50. a 60. dvacátého století měly ambice připojit se k francouzské nové vlně, pak se ale vydal na cestu nezávislého a těžko zařaditelného filmaře a většina jeho tvorby je dnes již málo známá. Pocházel z Paříže a na Sorbonně původně studoval literaturu, za druhé světové války se zúčastnil protifašistického odboje. Po válce pracoval jako novinář a mimo jiné byl od roku 1946 zaměstnancem Francouzské filmotéky, koncem čtyřicátých let spolupracoval jako asistent režie na vzniku několika filmů významných režisérů jako byli Jean Grémillon (BÍLÉ KAMAŠE - Pattes blanches, 1949), René Clément (ZAKÁZANÉ HRY - Jeux interdits, 1952) nebo Jean Renoir (FRANCOUZSKÝ KANKÁN - French Cancan, 1954). Mezitím se pustil i do vlastní dokumentární tvorby a natočil například film o španělském malíři Goyovi (HRŮZY VÁLKY - Les desastres de la guerre, 1951) nebo slavném francouzském architektovi Le Corbusierovi (LE CORBUSIER, 1956). Kastovo přiblížení k pozdějším tvůrcům nové vlny dokumentuje jeho příslušnost k redakční radě časopisu Cahiers du Cinéma, k níž patřil v letech 1949-1951. Prvním Kastovým hraným filmem byla fantastická komedie LÁSKA DO KAPSY (Un amour de poche, 1957) s Jeanem Maraisem v hlavní roli, menší role tu odehrálo několik významných francouzských režisérů (Christian-Jaque, J. P. Melville, A. Astruc). V několika dalších filmech obsadil do hlavní role portugalskou krásku Claru d'Ovar (DÍKY, NATERCIE - Natercia, 1959), která je dnes zapomenutá, zatímco jiná jím objevená debutantka, kanadská rodačka Alexandra Stewart, se později stala mezinárodně uznávanou herečkou (KRÁSNÝ VĚK - Le bel âge, 1960). Kastovo dočasné směřování k nové vlně dokládají dva filmy s tématikou nestandardních milostných vztahů PÁŘENÍ MRTVÝCH (La morte saison des amours, 1960) a PORTUGALSKÉ PRÁZDNINY (Les vacances portugaises, 1963). S podobným námětem realizoval později v koprodukci s Brazílií v exotických exteriérech film SLUNCE VELIKONOČNÍHO OSTROVA (Les soleils de l'Ile des Pâques, 1971), mezitím se nevyhnul ani dobové poptávce po špionážním žánru (ZRNKO PÍSKU - Le grain de sable, 1964). Opět v brazilsko-francouzské koprodukci a se svými osvědčenými herci (J. C. Brialy, A. Stewart) natočil komedii ZVÍŘE NADANÉ ROZUMEM (Un animal doué de déraison, 1975). Posledním Kastovým filmem byl příběh z Pyrenejského poloostrova z období napoleonských válek PARTYZÁNKA (La guérilléra, 1982). Pierre Kast zemřel následkem infarktu na palubě letadla na trase Řím - Paříž 20. října 1984 ve věku 64 let.