Roger Richebé

Roger Richebé byl především filmovým producentem, zájem o film jej nakonec ale přivedl k režii a natočil sedmnáct snímků. I když je dnes řazen mezi spíše druhořadé režiséry, nelze mu upřít, že několika svými pracemi vynikl nad dobový průměr. Pocházel z Marseille a u filmu se v různých profesích díky svému otci pohyboval již od konce první světové války. První producentskou společnost založil v roce 1930 s Pierrem Braunbergerem (Productions Braunberger-Richebé), pod jejíž hlavičkou vznikl například slavný Renoirův film FENA (La chienne, 1931). Později Richebé spolupracoval s Marcelem Pagnolem a již pod záštitou vlastní společnosti Les Films Roger Richebé se poprvé pustil do filmové režie a na základě Pagnolova scénáře natočil fiktivní historický film o spiknutí věrných důstojníků v závěru napoleonských válek (AGÓNIE ORLŮ – L’agonie des aigles, 1933). Do svých dalších filmů různých žánrů angažoval Richebé významné divadelní herce jako byl Raimu (PŮLNOC, NÁMĚSTÍ PIGALLE – Minuit, place Pigalle, 1934) nebo populární filmové hvězdy typu Julese Berryho (ZELENÉ ŠATY – L’habit vert, 1937). Vyšší umělecké ambice prezentoval Roger Richebé filmem VĚZENÍ ŽEN (Prisons des femmes, 1938) ozdobeným dobovými hvězdami (Viviane Romance, Renée Saint-Cyr), ale také věrohodně podaným příběhem z ženské káznice. Po delší době se pak Richebé vrátil k historickému námětu a znovu do napoleonské éry zasadil skutečný příběh ženy, která od valchy pronikla až do císařského paláce (MADAME SANS-GENE, 1941; v titulní roli Arletty). V průběhu války pak realizoval několik nenáročných romantických komedií, později se vrátil k oblíbenému tématu neznámých potomků francouzských králů, ovšem nikoli ve formátu historického filmu, ale v podobě komedie ze současnosti (MONSEIGNEUR, 1949). Se slavným Jeanem Maraisem natočil komerčně úspěšné drama PŮLNOČNÍ MILENCI (Les amants de minuit, 1953), naopak angažmá populárního herce Noël-Noëla v komedii ZMIZENÍ PANA PERLA (La fugue de Monsieur Perle, 1953) skončilo spíše neúspěchem (menší roli zde hrál také začínající Louis de Funes). Dvěma a půl milióny diváků v kinech se nakonec mohl pyšnit poslední Richébeho film ELISA (1957). Poté se již jen jako scénárista podílel na Ganceho velkofilmu NAPOLEON (Austerlitz, 1960), od té doby se zdržoval spíše v ústraní. V roce 1977 vydal autobiografickou knihu Zákulisí kina: 70 let života filmaře (Au-dela de l’ecran: 70 ans de la vie d’un cinéaste). Roger Richebé zemřel ve Ville d’Avray 10. července 1989 ve věku 91 let.