André Luguet

André Luguet byl významným francouzským hercem, prosadil se ale také jako scénárista, režisér a autor divadelních her. Narodil se jako Jean Maurice André Allioux-Luguet a pocházel z umělecky založené rodiny, oba jeho rodiče byli spojeni s divadlem Comédie Française – otec jako režisér, matka byla herečkou. André Luguet studoval ve Francii a Anglii, v Londýně také poprvé stál na divadelním jevišti, následně studoval herectví na pařížské konzervatoři. Stejně jako rodiče začal hrát divadlo, již v sedmnácti letech ale debutoval i před filmovou kamerou a poprvé hrál ve filmu PAŠERÁKOVA DCERA (La fille du contrebandier, 1909). Jen do začátku první světové války natočil dalších čtyřicet, vesměs krátkých filmů, hrál mimo jiné v sérii o Fantomasovi (1913-1914). Ke spolupráci jej nejčastěji zvali slavní režiséři Louis Feuillade a Léonce Perret, jeho pravidelnou partnerkou před kamerou byla Yvette Andréor. Jako voják se zúčastnil první světové války, což logicky vysvětluje přestávku v jeho práci pro film i divadlo, po válce pak natočil svůj první celovečerní film PĚT PROKLETÝCH GENTLEMANŮ (Les cinq gentlemen maudits, 1920), který se později dočkal i zvukové verze. Mezitím exceloval také na jeviště Théâtre de Capucines, v letech 1925-1932 byl členem hereckého souboru Comédie Française. Ve filmu se André Luguet stal skutečnou hvězdou až ve třicátých letech, což lze doložit i zvýšeným zájmem režisérů – v letech 1920-1929 osm natočených filmů, v letech 1930-1939 více než třicet. Luguet byl oblíbeným představitelem salónních milovníků, později se přehrál do postav stárnoucích seladonů. Svou práci pro zvukový film zahájil Luguet rolemi ve francouzských verzích amerických filmů, v nichž hrál vesměs hlavní mužské role, u některých filmů se podílel také na scénáři, například u komedie BUSTER SE ŽENÍ (Buster se marie, 1931). Hrál po boku zahraničních hvězd jako byly Lili Damita nebo Brigitte Helm, později ale pochopitelně i s francouzskými herečkami, například s Gaby Morlay vytvořil ústřední pár ve filmu KDYSI DÁVNO (Il était une fois, 1933), s nímž se po delší době vrátil ke spolupráci s Léonce Perretem. Kromě řady komerčně zaměřených režisérů jej oslovovali i tvůrci s vyššími uměleckými ambicemi, například s Maurice Tourneurem natočil drama SAMSON (1935). Svou pozici jednoho z nejpopulárnějších francouzských herců potvrdil nenáročnou, ale velmi úspěšnou komedií Marca Allégreta HROZNÍ MILENCI (Les amants terribles, 1936), kde hrál opět s Gaby Morlay. Z dalších filmů s Luguetovým výrazným podílem připomeňme veselohru ALEXIS, ŘIDIČ GENTLEMAN (Alexis, gentleman-chaffeur, 1937), k níž napsal scénář a vytvořil zde i titulní roli. Velmi aktivní zůstával André Luguet i v době okupace a pod hlavičkou německé společnosti Continental Film natočil v letech 1941-1943 jedenáct filmů různých žánrů i kvalit. Z nich si zmínku zaslouží melodramatický příběh CHIFFONINA SVATBA (Le mariage de Chiffon, 1942) nebo divácky úspěšná veselohra L'INÉVITABLE MONSIEUR DUBOIS (1943). Mezitím opustil řady herců Comédie Française (1932) a v dalších letech triumfoval na scénách s lidovějším repertoárem, například v divadlech Théâtre Michel nebo Théâtre Saint-Georges. Krátce po válce uvedl na jevišti Théâtre des Nouveautés vlastní hru La patronne, která byla v roce 1949 pod stejným názvem také zfilmována (pochopitelně s Luguetem v jedné z hlavních rolí). S přibývajícím věkem začalo ubývat příležitostí, nicméně i koncem čtyřicátých let a v následující dekádě točil Luguet i několikrát ročně, jeho domovskými scénami byla v 50. letech divadla Théâtre Antoine nebo Théâtre de la Madeleine. Z typologie jeho filmových postav vybočuje role Ludvíka XV. v historickém filmu MADAME DU BARRY (1954), za zmínku stojí pozdější pětinásobná spolupráce s režisérem Michelem Boisrondem. Ten například pro film adaptoval úspěšnou divadelní hru KDYŽ SE OBJEVÍ DÍTĚ (Lorsque l'enfant parait, 1956). Hru uvádělo od roku 1951 po několik sezón divadlo Théâtre des Nouveautés a ve filmové verzi se Luguet znovu setkal s Gaby Morlay. Ta byla jeho partnerkou také ve filmu POSVÁTNÉ MLÁDÍ (Sacré jeunesse, 1958). V dalším Boisrondově filmu JAK SE PROVDAT ZA MINISTERSKÉHO PŘEDSEDU (Comment épouser un premier ministre, 1964) hrál Luguet sice titulní, ale pro děj podružnou postavu. V šedesátých letech se pak v menších rolích objevil v několika filmech známých i u nás, svou filmografii uzavřel vedlejší rolí starého barona v Giraultově komedii DŮM NA VENKOVĚ (La maison de campagne, 1969). Koncem šedesátých let se André Luguet stáhl do soukromí, na prahu osmdesátky se ale nechal přesvědčit ještě pro několik natáčení v televizi. Poslední roky života strávil na Azurovém pobřeží a zemřel v Cannes krátce po svých 87. narozeninách 24. května 1979. Vzhledem k nepřesné dokumentaci francouzské kinematografie v němé éře nelze s jistotou určit, v kolika filmech André Luguet hrál, různé zdroje uvádějí počty natočených titulů mezi 120 až 150. V jeho stopách se vydala i dcera Rosine Luguet (1921-1981), která zvláště ve 40. letech patřila k mladým nadějím francouzského filmu.