Pierre Repp

Francouzský herec Pierre Repp proslul hlavně jako populární kabaretní komik, a i když se před filmovou a televizní kameru dostal až ve zralém věku, nakonec po sobě zanechal bezmála padesát vedlejších rolí, často ve známých a hodnotných titulech. Narodil se jako Pierre Bouclet v malém městečku Saint-Pol-sur-Ternoise na severu Francie poblíž belgických hranic. Od mládí se objevoval na pódiích pařížských hudebních kaváren, kde vystupoval s vlastními skeči a humornými scénkami. Svůj úspěch založil na koktání, které časem přivedl k dokonalosti, ovládal též perfektní vypointování gagů. První zkušenosti s filmovou kamerou získal již ve třicátých letech, šlo ale jen o dvě nahodilé a víceméně komparzní role. Častěji byl do studií zván až od poloviny padesátých let. Mezitím léta piloval své scénky, z předměstských hudebních kaváren pronikl do nejslavnějších kabaretů v centru Paříže, nabídky dostával i z rozhlasu a jeho nejslavnější skeče s úspěchem vycházely na gramofonových deskách. Z jeho vedlejších filmových rolí připomeňme učitele angličtiny ve slavném Truffautově snímku NIKDO MNE NEMÁ RÁD (Les quatre cents coups, 1959), později jej několikrát k natáčení přizval režisér Philippe de Broca. Ze spolupráce s ním se sluší vzpomenout postavu markýze de Giffre ve filmu CARTOUCHE (1962); právě tato Reppova role dokládá, že i když ve filmu nezřídka hrál šlechtice nebo úředníky ve vyšším společenském postavení, jejich vyznění mělo vždy komický podtext. Mezitím od počátku šedesátých let navázal spolupráci také s televizí a hrál v několika seriálech, dostal i nabídky k hostování v několika divadlech. Co se týče filmů známých i u nás, v komedii TETOVANÝ (Le tatoué, 1968) se objevil jako farmář, s Louisem de Funèsem později natočil také dva poslední díly populární četnické série. Dále jsme jej mohli vidět jako intendanta Thibauda (OSLÍ KŮŽE – Peau d’âne, 1970), ředitele továrny (NEVÍM NIC, ALE ŘEKNU VŠECHNO – Je sais rien, mais je dirai tout, 1973) nebo taxikáře (PŘÍPADNÝ SŇATEK MOŽNÝ – Cours après moi… que je t’attrape, 1976). Během sedmdesátých let se navíc objevil v několika tehdy velmi oblíbených historických seriálech (SCHULMEISTER, CÍSAŘSKÝ ŠPIÓN – Schulmeister, espion de l’empereur, 1972; VOLTAIRE – Ce diable d’homme, 1978). Před kamerou stál naposledy v epizodní roli svědka v kriminální parodii TELEFON ZVONÍ VŽDYCKY DVAKRÁT (Le téléphone sonne toujours deux fois, 1985). Zemřel nedlouho poté 1. listopadu 1986 ve věku 76 let v Plessis-Trévise poblíž Paříže. Ženatý byl od roku 1930 se svou vzdálenou sestřenicí Ferdinande Bouclet, děti neměli.