Viktor Nejedlý

Viktor Nejedlý se narodil v Litomyšli, byl nejmladším ze sedmi dětí Romana Nejedlého, učitele, hudebního skladatele a také nadšeného ochotníka. Viktor Nejedlý vystudoval řemeslnicko-průmyslovou školu a pak pracoval ve Vídni jako knihkupec, následně se navíc vyučil litografem. O dětství pod vlivem rodiny ale tíhnul i k herectví a od devatenácti let hrál v různých divadelních spolcích v Praze. Netrvalo dlouho a získal své první angažmá na stálé scéně, kterou bylo Pištěkovo lidové divadlo (1906-1915), v průběhu první světové války přestoupil do Švandova divadla (1915-1928), poté hrál v Divadle Vlasty Buriana (1928-1931), nakonec na dlouhá léta našel útočiště na jevišti Vinohradského divadla (1931-1948). Poslední divadelní štací Viktora Nejedlého bylo Divadlo státního filmu (1948-1949; dnešní Hudební divadlo v Karlíně), pak odešel na odpočinek. Filmová kariéra Viktora Nejedlého není nijak zásadní, hrál výhradně vedlejší až epizodní role, které navíc vesměs souvisely s jeho divadelními angažmá. Poprvé se objevil v komedii ZLATÉ SRDÉČKO (1916), což byla zfilmovaná verze stejnojmenné divadelní hry, ve které Nejedlý hrál spolu s dalšími herci Švandova divadla (A. Nedošinská, F. Roland, Z. Kavková, M. Smolíková). Ve dvacátých letech se pak Nejedlý v menších rolích objevil v dalších čtyřech němých filmech převážně dramatického ražení. Nové příležitosti pak dostal ve zvukovém filmu. Jako tehdejší herec Divadla Vlasty Buriana si celkem logicky zahrál vedlejší postavy v několika Burianových filmech (ON A JEHO SESTRA, 1931; TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, 1931; ANTON ŠPELEC OSTROSTŘELEC, 1932; LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE, 1932; FUNEBRÁK, 1932), žádná z jeho rolí ale nijak nevynikla. Po příchodu do Vinohradského divadla Nejedlého filmová práce stagnovala, kromě snímků s Vlastou Burianem hrál jen v několika málo filmech, navíc nepříliš vysokých kvalit. Nicméně například v roce 1941 hrál v pěti filmech, ale opět jen v epizodních úlohách. V souvislosti s filmovou prací Viktora Nejedlého je nutno zmínit rok 1948 a osobnost jeho staršího bratra Zdeňka Nejedlého (1878-1962). Zdeněk Nejedlý má jako spisovatel a hudební vědec nepochybné zásluhy, i když z jeho činnosti vyčnívá poněkud jednostranná propagace tvorby A. Jiráska a B. Smetany, z níž dodnes – bohužel – těží školní osnovy. V letech 1948-1953 byl Zdeněk Nejedlý ministrem školství a kultury a jako představitel nastoupivší komunistické moci rozhodoval o bytí či nebytí četných osobností kulturního života. V tomto ohledu je zajímavé, že na herecké kariéře jeho mladšího bratra Viktora se to nijak neprojevilo. Viktor Nejedlý, možná již vzhledem ke svému věku, opět hrál jen v malých rolích. Na místě je nicméně zmínit jeho malou roli ve filmu MLADÁ LÉTA (1952), pojednávajícím o uměleckém dozrávaní Aloise Jiráska, kde Viktor Nejedlý hrál postavu kočího do Litomyšle (rodiště Viktora i Zdeňka Nejedlého). Posledním vystoupením Viktora Nejedlého před filmovou kamerou byla nevelká úloha starého dělníka v tendenčním filmu ANNA PROLETÁŘKA (1952). Viktor Nejedlý se uplatnil také jako autor divadelních her, napsal několik lidových frašek a her pro děti (Jaroslav a Růžena, 1903; Cikáni, 1923; Vlastencové z boudy, 1925; Bubáci, 1929; Kníže Honzík, 1931; Nezasmálka, 1947). Herec Viktor Nejedlý zemřel v Praze 22. října 1955 ve věku 71 let.