Vraždy podle Agathy Christie

Francouzští filmaři se rozhodli, že komisař Maigret jim už nestačí. A tak vzali detektivní příběhy Agatha Christie, použili náměty, odstranili vše anglické včetně Belgičana Hercula Poirota a slečny Marplové a vytvořili si své vlastní francouzské hrdiny. Prvních 11 dílů (vyrobeno 2009 - 2012) se odehrává ve třicátých letech dvacátého století v severní části Pas-de-Calais. Vraždy řeší poněkud potřeštěný komisař Jean Larosière (Antoine Duléry) a jeho pomocný mladý inspektor Émile Lampion (Marius Colucci). Údajně jsou inspirováni postavami Poirota a Hastingse, avšak ženy milující Larosière a homosexuálně zaměřený Lampion jsou na hony vzdáleni oběma původním hrdinům. Od roku 2013 jsou další díly posunuty do přelomu padesátých a šedesátých let a vyšetřování provádí komisař Swan Laurence (Samuel Labarthe), charismatický, ale překvapivě neomalený ve vztahu k mladé novinářce z časopisu "Hlas severu" Alici Avrilové (Blandine Bellavoir). Její všetečná zvědavost Laurence obtěžuje, ale zároveň mu pomáhá v řešení případů. Můžeme se jen dohadovat, jedná-li se o vzájemnou citovou náklonnost či nikoliv. Zato obdiv a okouzlení svým šéfem neskrývá komisařova sekretářka Marlene Leroy (Elodie Frenck), vzhledem nápadně připomínající Marilyn Monroe. Krásná, hodná a hloupoučká, ale sympatická. Alice je jejím opakem, chytrá, zrzavá a soběstačná. Komisař Laurence, ač suchar a ne zrovna nejmladší, ženy občas ve své intimní blízkosti vítá. Ale nikdy to není ani Marlene ani Alice. Kdo miluje Agatha Christie, musí mít pro tuto francouzskou verzi hodně pochopení a značnou dávku tolerance. Pak se dá říct, že to není až tak špatné.