Bylo nás pět

Dobře zpracovat některou z literárních předloh spisovatele Karla Poláčka pro film nebo televizi, to není vůbec jednoduchá záležitost, ale Karel Smyczek to, v tomto případě, podle mého názoru, dokázal opravdu skvěle a zaslouží velké uznání a obdiv. Také většina dospělých i dětských herců odvedla výbornou práci a výsledek je, z mého pohledu, jeden z nejlepších českých porevolučních televizních seriálů.

Při prvním, druhém vysílání se mi to líbilo - byl jsem přibližně v jejich věku. Časem mě to ale přestalo bavit, zaměřil jsem se na jiné žánry. Dodnes se mi líbí, jak herci pojali své role (Navrátil, Nárožný, Vízner atd.), ale seriál jako celek už ne.

Viděl jsem sice jen dva díly z tohoto seriálu, ale převapilo mě, že si s tak obtížně zpracovatelnou Poláčkovou předlohou, Smyczek a scénárista Ondřej Vogeltanz, poradili.

Tak jsem se nedávno zdržela v Terezíně - autobus mi ujel a další jel až za dlouho. Courala jsem se tedy náměstím a přilehlými uličkami až mi oči padly na starý nápis BLOCK nr. (už nečitelné) - pozůstatek z doby židovského ghetta za války. Tak jsem tak stála, koukala na ten kousek zdi a vzpomínala zrovna na tenhle film podle knížky pana Poláčka. Proč??? No protože právě tady,ve vyhládlém a špinavém táboře se za smutného válečného času tihle veselí uličníci "narodili". Karel Poláček tu potají psal své vzpomínky na dětství,na rodiče a klukovské lumpárny - bohužel jejich knižního vydání ani filmového zpracování se už nedočkal. Ale myslím,že by byl spokojený...