Sváko Ragan

1. Sváko (pantáta) Samko Ragan je koželuhem a podrychtářem v západoslovenském městečku Brezová. V širém okolí je známý díky svým schopnostem vynalézt se v různých situacích, vtipně převézt každého na koho narazí a také díky svým historkám. V první části trojdílné televizní minisérie se Ragan vydá na jarmark prodávat podrážky a kůže pro ševce, pak nápaditě vyřeší případ starého souseda Jana, který vyhnal manželku i s dětmi a začal žít s mladou dívkou, a nakonec připraví i s ponocným past na zloděje slepic. Drůbež od brezovských chovatelů se totiž až příliš často objevuje na jarmarcích, kde ji prodává pokoutní šnorer... Komediální minisérie režiséra Martina Ťapáka vznikla v roce 1976 podle povídek spisovatele Ela Šándora a ihned se stala jedním z nejoblíbenějších pořadů Slovenské televize. Lidový humor je v ní srovnatelný se seriálem Slovácko sa nesúdí. I zde je založený na vtipném využití místního (konkrétně brezovského a myjavského) dialektu a na svérázných figurkách. Nade všemi přirozeně ční představitel titulní role Jozef Kroner, jenž se podílel i na dialozích. 2. Ve druhé části slovenské minisérie o legendárním myjavském koželuhovi se titulní hrdina (J. Kroner) vydá na jarmark do Modry. Cestou si vystřelí ze senického ševce Francka Branzoly, který nemá povoz a jako obvykle hledá někoho, kdo by ho i se zbožím na jarmark svezl. Na trhu Ragan kšeftuje se získanými selaty tak mazaně, že aniž to tuší, koupí některé z nich vzápětí zpátky. Setká se se spisovatelem Elem Šándorem (M. Dočolomanský), který o něm píše povídky a který vsadí soudek modranského vína na to, že Ragan nedokáže rozesmát celý jarmark. Sváko sázku přijme a vyhraje, a navíc se všichni jarmarečníci budou smát právě Šándorovi. A to nejsou jediné lumpárny, které svérázný pantáta z Brezové v tomto díle provede... 3. V závěrečném díle úspěšného slovenského filmu zaučuje sváko Ragan syna Štefana do tajemství koželužského řemesla a také kšeftování. Řeší i budoucnost své dcery Judy. O tu se totiž ucházejí hned dva nápadníci, kteří si jdou při každé příležitosti po krku. Pro Ragana je samozřejmě přijatelnější koželuh než truhlář, protože jen on může pokračovat v rodinné tradici. Naštěstí je to tentýž mladík, který se víc zamlouvá i Judě. Po cestě do Myjavy Ragan koupí od známého řemeslníka koně. Ten však nechce pořádně táhnout a tak ho Ragan na jarmarku v Senici s pomocí syna (a dobře vymyšlené lsti) prodá zase dál. Myjavskému právníkovi, který sváka úspěšně zastupoval u soudu ve věci urážky na cti, vděčný Ragan podle slibu zaplatí. Napřed si z něj ale samozřejmě pěkně vystřelí. Může si to dovolit, protože všichni jej už dobře znají. Na zabíjačce u Raganových se zají a zapijí i ty poslední zbytky případné nevraživosti. Najde se čas k povídání o starých časech a k zamyšlení o tom, že i to nejtěžší životní břemeno lze unést díky legraci...