Bylo nás šest

Těžko hodnotit, když z toho mám tak rozporuplný pocity. Místy úsměvné, místy směšné, chvilkama úplně blbé, přesto to vcelku není takovej průser. Přimhouříme-li oko nad schematickým ztvárněním Moravanů (jakože my tady neděláme nic jinýho než chlastáme slivovici a zabíjíme prasata), pak ho musíme zase rychle otevřít, abychom si užili Jiřího Krejčíka v roli Jiřího Krejčíka.

...pro níž je seriál určen. Upřímně, nepovažuji jej za žádné veleúchvatné dílo, ale oceňuji, že není na svou dobu nijak ideologicky zaměřen a je směřován k mladým lidem. Stejně jako v 80. letech, což není zas tak dávno, i dnes studenti maturují a odcházejí na vysoké školy, kde prožívají různé lásky, nelásky, zvraty, objevují se konflikty s rodiči atd. A né každý u studia vydrží. Vlastně se to opakuje stále dokola, jen politické zřízení se mění. Z nostalgie jsem se ráda na reprízu seriálu před nedávnem podívala. A ten pocit nebyl nijak špatný, i když jsou samozřejmě daleko lepší televizní dílka.

Nudný kulisový seriál pro mládež a o mládeži. Viděl jsem to několikrát a stejně nechápu proč, proč to vzniklo. Nemá to co říct, jen kecy.

a opět, stejně jako u seriálu Zkoušky z dospělosti, scénáristické duo Bednář, Štorkán. Výsledek ? Totožný. K uzoufání nudných šest dílů o vysokoškolských studentech. Téma, které v sobě skrývá obrovský potenciál bylo sprzněno a zcela nevyužito zůstalo i hvězdné obsazení tohoto veledíla. Jediným pozitivem se pak stala ústřední melodie v podání Dalibora Jandy, stejně jako u seriálu Zkoušky z dospělosti, který už byl rovněž zapomenut, ale každému se vybaví melodie Ladislava Šteidla , Jsou dny když svítá... Trochu málo. Přijde mi...