Konec velkých prázdnin

Zvláštní, skoro bych na tenhle seriál zapomněl, až teď jsem na něj narazil při brouzdání fdb. Přitom mě tenkrát hodně bavil, věřím, že by mě bavil i dneska. Kvalitní předloha, věrohodné zpracování tématu emigrace. Nerušili mě ani herci, kteří mě nijak neberou nebo o nichž si myslím, že v dramatických rolích nemají co dělat (Zedníček, Laurinová), nevadila mi ani Táňa Fischerová, která mi jinak vadí dost:-) Rozhodně mě ale tenkrát zaujala Vilma Cibulková a Jaromír Dulava.

Jeden z nejlepších seriálů, co byl natočen po roce 89. Všechny postavy jsem měl rád, s vyjímkou Lydie (T.Fischerová). Bohužel Česká televize reprízovala seriál jen jednou.

Prvních pět dílů Nádherný seriálový román, velmi zajímavé netuctové postavy, mnohé silně charizmatické; některé subpříběhy chytnou za srdce, jiné vedou k hlubokému zamyšlení. Komplexně seriál dává to, co sliboval: představuje různé druhy útěků z předlistopadového Československa, zároveň je vtipný, lidský, romantický, zkrátka má správný románový rozměr. Obsazení je konvenční, leč kvalitní; ze sympatických postav lze jmenovat doktora Lindberga ve skvělém podání Ilji Racka, jenž je asi mou nejoblíbenější postavou díky své schopnosti vždy správně poradit, nikdo jiný by asi k problému manželů Čechových nedokázal přistoupit tak jako on. Milan a Dora Čechovi jsou hlavními (nejdominantnějšími) postavami seriálu, jejich příběh je také bezkonkurenčně nejsilnější a obsazením M. Dejdara a V. Cibulkové se také jedná o nejlépe ztvárněné hlavní postavy. I za ostatní osoby a obsazení můžeme autory pochválit. Poslední díl Poslední, šestý, díl ovšem ničí celý seriál. Všechno nemusí končit dobře, ale když se každému stane něco zlého, jistě to není dobré. Jedni se dokonce vracejí na Slovensko, Dora Čechová se dává dohromady s očividně nepravým partnerem, aby to ani s ní a manželem nevypadalo tak dobře a bylo zřejmo, jak jim emigrace zničila život; kouzelníka v podání P. Zedníčka zatkne policie za krádež, přičemž tento tím vlastně doplácí na svoji odvěkou čestnost, neboť hodlal zcizenou peněženku vrátit věda, že kradené peníze by jej příliš tížily, jeho přítelkyně Bobina zřejmě taky neskončí nijak dobře, jedna z postav pak dokonce v posledním díle spáchá sebevraždu... Že by trest za něco špatného? V prípadě kouzelníka Pepy by se dalo říct, že všechno dobré musí být po zásluze potrestáno. Závěr je vyzněním zcela beznadějný - jako by říkal, že lépe neutíkat - kdyby nikdo z nich neopustil vlast, žilo by se jim všem mnohem lépe - Čechovi by nepřišli o syna, Lydie by se mohla věnovat hraní na klavír, Pepu by nezavřeli a pohraničníka Tonku taky ne, Černiakovi by se nemuseli ponižovat (i když je k tomu dotlačily jejich vlastní soustavné lži a zatajování před vlastními dětmi)... Proč vlastně kdo z nich odcházel? K takové otázce vede poslední díl seriálu. Co ale k tomuto konci autory vedlo? Že by si, jako někdo má rád dobré konce, libovali v koncích špatných? Potom bych podotknul, že je-li tolik zla kolem nás, tím spíš potřebujeme vidět naději v příběhu, protože z dalšího podporování beznaděje nic dobrého neplyne. Ovšem důvod bude zcela prozaičtější, což se ukazuje ve světle faktu, že autor scénáře Pavel Kohout býval velkým komunistou. Najednou člověk všechny pohnutky vedoucí k vyznění posledního dílu chápe, najednou je mu jasné, že autor zřejmě skutečně věřil, že emigrace nevede k ničemu dobrému.

A helemese...česká televize v rámci propagace migrace sáhla po tomhle snímku. Jeho premiéru jsem viděl a ze začátku mě seriál zaujal. Nějak od třetího dílu už mě bavit přestal. A jestli chce srovnávat ČT české migranty s muslimskými, tak to srovnávat nejde. Češi šli za hranice za prací.