Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka

V době, kdy seriál vtrhl na tv obrazovky poprvé, byla to taková malá bomba,velice vtipné, dobrý dabing.Tenkrát se mi to líbilo, dnes se nato již nedívám.

Zatímco mé okolí ve velké míře nikdy nešetřilo chválou na tento animovaný seriál o příhodách "Ládínka" a jeho vypečené rodinky, já se netajila s tím, že ho prostě nesnesu. Proč? Byl mi protivný...od úvodní písně, přes neustálé "ládínkování", ošklivé mi přišly jako malému děcku i samotné kreslené postavy, takové oteklé, beztvaré...se vstupem do dospělosti se ani po mnoha, mnoha letech můj postoj k seriálu nezměnil, ba naopak - ten odpor se ještě více prohloubil. Nedávno se mi jedno z DVD s touto animovanou věcí dostalo do ruky a rozhodla jsem se, že bych mohla "Smolíkům" dát šanci a třeba se můj názor změní...nezměnil. Mé utrpení toto sledovat vydrželo pouhých deset minut, takže proto hodnotím, jak hodnotím....

Tak jsem měl nyní možnost si zopakovat tento maďarský animovaný seriál. Je to prostě nádhera a velká nostalgie. Až jsem musel potlačit slzu v oku. Krásná Ládínkova dobrodružství odehrávající se v různých koutech vesmíru jsou pěknou odpočinkovou podívanou i dnes po letech. Co nemá chybu jsou dialogy mezi členy rodiny. Ostré konflikty mezi sourozenci, vzájemné urážení, přísná výchova rodičů. Možná rodinka Smolíkova posložila jako inspirace tvůrcům seriálu Simpsonovi. Co jsem ještě vypozoroval u tohoto seriálu, kdy Ládínek navštěvuje jednu planetu za druhou, je určitá symbolika. Nevím, jestli tvůrci měli takový zájem a možná se mi to jenom zdá. Tou symbolikou je boj proti režimům, proti nadvládě, proti diktauře. Takřka v každém díle něco takového najdeme. Ať už je Ládínek na Placaté planetě, či planetě hudební a nebo takové, kde se nadvlády ujaly stroje.

Shlédnutím příběhů Vladimíra Smolíka jsem se vrátil do dětství. Ani po 30-ti létech neztratil tento animovaný seriál na svých kvalitách. Nevím jak bych se na to díval tenkrát, ale v současné době mě klasická animace oslovuje daleko více než animace počítačová. Ze tří seriálů o rodině Smolíkových se mně tato zdá nejvydařenější, i když zde jde především o Ládínka a jeho psa Zora. A kupodivu to nejsou jen animované příběhy z cestování po vesmíru, ale i také kritika a narážky na tehdejší společenské poměry, viz např. první díl „Placatá planeta“.