Einstein

Mladý Albert nebyl žádným zázračným dítětem, učil se průměrně a jazyky mu šly ve škole o poznání hůř než spolužákům. Otec, majitel malé a živořící výrobny elektroakumulátorů, neviděl důvod, proč ty měl do matematického talentu svého syna vkládat velké naděje. Rok před maturitou se Albert přihlásil k přijímacím zkouškám na proslulou polytechniku ve švýcarském Curychu a u zkoušek propadl. Bylo mu doporučeno dokončit střední školu a přihlásit se znovu. Po odmaturování to tedy zkusil, a při tomto druhém pokusu byl již na polytechniku přijat. Po čtyřech letech studií získal učitelský diplom se zaměřením na matematiku a fyziku, krátce vyučoval na střední škole, začal psát teoretické práce a vědecké články zaměřené na fyziku. Potom pracoval jako expert v patentovém úřadu a dál publikoval. Získal doktorát na curyšské univerzitě, krátce působil jako profesor na německé univerzitě v Praze, poté byl jmenován ředitelem Výzkumného ústavu fyziky v Berlíně. Jeho vědecká práce se plně rozvinula, pokračoval na vytvoření obecné teorie relativity. Roku 1921 obdržel Einstein Nobelovu cenu za fyziku - za přínos v oblasti kvantové fyziky. Rozhodujícím zlomem v jeho životě byla emigrace do Spojených států. Pocházel ze židovské rodiny a vzhledem ke svému odporu k nacistické ideologii musel po příchodu Hitlera k moci opustit Německo. Po válce se zapojil do boje za zákaz vývoje, výroby a použití atomových zbraní. V Americe zůstal až do své smrti. Albert Einstein během svého života dosáhl vynikajících výsledků ve své vědecké práci, položil základy dvěma hlavním odvětvím moderní fyziky - relativistické a kvantové fyzice, obdržel Nobelovu cenu za fyziku, proslul slavnou rovnicí E = mc2. Je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob a spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec.