Mr. Bean

Už jen začátek každé epizody, kdy spadne do kuželu světla! V podstatě je to dost zlomyslný člověk, a tím spíš mu každou jeho nehodu přejeme a se stejně zlomyslným úsměvem čekáme, jak ji vyřeší, a co bude následovat. Sice skoro nemluví, ale když už, často je to perla, viz. můj titulek.

Ano, těsně po roce 1989 nás to všechny ukrutně bavilo, ale z dnešního pohledu to pokládám za ukrutnou nevtipnost a (často) nechutnou trapnost.

To co na obrazovce provádí Atkinson, je neskutečné a mnozí taky komici by měli si vzít z jeho píle příklad ale ne kopírovat ale plodně vymýšlet...

Příhody poněkud popleteného Mr. Beana jsem viděla poprvé...tuším...na Silvestra roku 1991. Ten hubený chlapík vyvádějící bláznivé situace, jako např. "výrobu" vlastního sendviče v parku se sušením listu salátu v...ehm...nepříliš vonné ponožce, mne tehdy naprosto dostal. Postupem času přibývaly další epizodky, z nichž např. opisování u zkoušky (tak trochu alá Četník se žení a slavná Funésova scéna, že?), převlékání se na pláži před nevidomým pánem či naprosto úžasné dobrodružství v prádelně - to vše spolu s dalšími epizodkami má své nesmrtelné kouzlo. Ráda se k Mr. Beanovi vracím, ač znám ty jeho "šaškárny" už nazpaměť, uvolnění a navodění příjemné nálady stále splňují. Pro mne už televizní klasika.