Album Supraphonu 1967

Autoři pětidílného cyklu Album Supraphonu zařadili do pátého a posledního pokračování výběr písniček z roku 1966 a 1967, protože na samostatný výběr z roku 1966 jaksi nedošlo. 90% uvedených písniček bylo ve své době opravdovými hity, pamatuji dobře. Já jako milovník Semaforu jsem uvítal zařazení dvou písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Líbí se mi u některých písniček humorný podtext, i když vytvořit v opravdu strohých studiových kulisách je to kumšt. Většinou to zůstává na pitvoření zpěváků a na kostýmech. V pořadu mi chybí více rocku nebo beatu, ale v tehdejší době byla televizní produkce zaslíbená tradiční taneční písničce s několika výjimkami.

Páté pokračování Alba Supraphonu začíná na schodišti budovy ČST. Jako opozdilec tam spěchá tulák (W. Matuška), který se vrací ze San Franciska, vystupuje z tramvaje u Jindřišské věže a jde přes Senovážné náměstí (tenkrát Gorkého) okolo dřevěných stánků se zeleninou do budovy televize. Skáče při tom přes všudypřítomné kaluže. V těchto, dnes již neexistujících, obchůdkách se tenkrát daly koupit i pomeranče ! Přeju všem pěkné pokoukání na místa, která už dnes vypadají jinak, příjemné zaposlouchání se do písniček jež se staly evrgríny a pohled na naše, tehdy komicky mladé, zpěváky a zpěvačky.