Škola za školou

Lektor Kaloň Škultéty: Člověče, Bezděka, vy tady spíte! žák Bezděka: Prosííím? Lektor Kaloň Škultéty: Že tady spíte. No vy ani nevíte, že jsem říkal, že tady spíte... Postavte se. Sledoval jste text písně? žák Bezděka: No jistěěěě. Lektor Kaloň Škultéty: Tak ho rozeberte...

Pačesová: Pane Kožíšku, dělejte nám diskžokeje. školník: A chodí pešek okolo, nedívej se na něho, kdo se na něj koukne, toho pešek bouchne... (následuje rána pravítkem do soustavy sedací Kožíška) lektor: To nebyl pešek, Kožíšku, to jsem byl já. Už jsem zase tady, všechno vidím. Všeho si všímám. Máte jít k soudruhu řediteli! školník: Na koberec? lektor: Ne, na podlahu, vemte si kýbl, hadr a nějaký prášek...

Lektor dávající pokyn žákovi, aby uklidil vycpanou opici: Tomeš, otočte se, uložte opici. (místo vycpané opice však začne žák odnášet svou spolužačku). A my přejdeme k dalšímu příkladu (odnášená spolužačka začne šíleně vřískat). Co to děláte?! Já jsem Vám výslovně, pojďte sem, já jsem výslovně, Tomeš, a všichni to slyšeli, říkal: "Uložte tu opici!" ...a vy odkládáte zatím Pakostovou, tedy Pačesovou.

Bezděka: Propadla se někam jako v pohádce, kvůli ní jsem chtěl i hory pokácet... To bude nějaká chyba, ne? Lektor: Jaká chyba, Bezděka?! Bezděka: Já si myslím, že tihle lidi spíš kácej stromy, ne?!