V každodenní televizní praxi se málokdy stane, aby se při běžné projekci u dveří teleprojekcí zastavovali kolemjdoucí, aby se zeptali na pořad, který se tam právě promítá. A přesně to se děje u Hrdinů okamžiku, které před padesáti lety natočil s tehdejší zlatou hereckou gardou Národního divadla režisér Jiří Krejčík. Se scenáristou Vladislavem Čejchanem měl jednoduchý ale přitom geniální nápad - z české divadelní historie vybrali klíčové životní okamžiky slavných herců národního obrození a ušili je na tělo tehdejším hereckým špičkám. Tak vznikla dodnes nepřekonaná galerie hereckých portrétů tehdejší zlaté gardy Národního divadla: Jaroslava Průchy, Zdeňka Štěpánka, Karla Högera, Ladislava Peška, Jana Pivce, Jiřiny Šejbalové, Marie Vášové, Vlasty Chramostové, Josefa Kemra, Vlastimila Brodského a dalších.
Už v šedesátých letech 20. století vzbudilo odvysílání Hrdinů okamžiku divácké nadšení. Jednak co portrét, to špičkový herecký výkon, navíc Hrdinové okamžiku mají výborně napsané texty, které jsou na stále aktuální témata. Například mladičká Vlasta Chramostová, představující obrozeneckou herečku Otýlii Sklenářovou-Malou obětavě shánějící peníze pro stavbu vyhořelého Národního divadla, si stýská, jak se stavba protahuje a prodražuje. Jiřina Petrovická je zase coby úspěšná česká herečka v německých divadlech vystavena české závisti a pseudovlasteneckému opovržení. Zdeněk Štěpánek si (v roli F. Krumlovského) po smrti nedoceněného a šikanovaného J. K. Tyla hořce vyčítá, jak Češi mohli dopustit, aby Tylova životní situace skončila tak tragicky. Intriky, věrolomnost, závist, protekce, donášení, pomluvy provázely českou společnost jak v době obrození, tak před padesáti lety a bohužel jsou aktuální i dnes. V Hrdinech okamžiku jsou ale také úsměvná ohlednutí - jako např. s Jiřinou Šejbalovou (v roli Elišky Peškové-Švandové) nebo s Ladislavem Peškem, představujícího geniálního Jindřicha Mošnu tolik milujícího peníze.
