Nedělní chvilka poezie

Nedělní chvilka poezie přinášela žadu let, týden co týden v neděli večer chvilky poezie do našich domovů. Snažila se vnést trochu zastavení a zamyšlení do naší uspěchané materiální doby. Pořad byl zrušen - na poezii nezbylo místo, místo poezie se v neděli večer na ČT vysílá pětiminutové "pásmo" reklamy. Cosi to vypovídá o naší uspěchané době, ve které na poezii není místo - je místo pro reklamy, které nesou zisk prachy "až" na prvním místě. V nedělní chvilce poezie se recitovali kvalitní, zajímavé básně. Nenechte se mýlit občas vytáhnutým některým dílem z archivu - většinou totiž někdo vytáhne díl, ve kterém se recituje politicky, budovatelsky zabarvená báseň. A tím se celý cyklus shodí, aby vypadal, že byl špatný - nejlépe se ještě zesměšní na nějaké recesistické akci, kde se promítá. Jenže v cyklu byly recitovány v převážné většině básně o životě, o lásce, o mezilidských vztazích, ale ty se z archivu nevytáhnou, protože není čas na básně, ale je čas na reklamu, která našim uspěchaným duším přinese "duševní potravu", která nás povznese do nebeských výšin konzumace - budeme šťastnější, když budeme něco mít a vlatnit - kup si a budeš šťastnější - opravdu si myslíte že hromaděním věcí budeme štastnější? Poezie to nikdy neměla lehké, v žádné době neměla na růžích ustláno, neboť materialismus má v každé době prim. / jen na okraj, Česká televize také zrušila televizní hlasatelky a nahradila, je jak jinak - reklamou. Obojího je škoda i Nedělní chvilky poezie i hlasatelek. Vnášely do našich životů a do vysílání televize zklidnění, zastavení a lidskost.