Úlovek

Televizní čtyřdílná minisérie je svou brilantností, brutalitou a šokujícím dějovým vývojem jedné gangsterské rodiny, odehrávající se na přelomu 80. a 90. let, ohromným překvapením. V hlavní roli Tom Hardy, který se do role doslova vžil a viditelně si to užíval. Rodinná rivalita se tu veze na všech frontách a vypadá to, že nic a nikomu není ani pramálo svaté. Každá část pojednává určité období a ukazuje, co se za tu dobu změnilo a co ne. Děj dokáže šokovat a dovést do naprosté beznaděje. Násilí a konflikty se nevyhýbají ničemu a nikomu a dá se říct, že něco takové v televizní formě hodně dlouho nebylo. Děj poukazuje hlavně na fakt, že skutečně všechno souvisí se vším, a tak jakákoliv událost nemůže být v žádném případě náhoda či omyl. Nic tedy také nezůstane bez následků. Samotný závěr je nejen smutný a vyvrcholením všeho, ale hlavně je především pro ženy srdcervoucí. Tento televizní počin dokáže diváka připoutat do křesla a do poslední minuty ho nepustit.

Co dělá z dětí zločinců zase zločince? Narodí se tak, nebo nasáknou tou špínou okolo sebe? A co to, že gangsterů neubývá, když nám všechny tématické snímky ukazují, jakým srabem je jejich existence a s jakými konci? Je to skutečně jen vábení života v přepychu a ovládání druhých bez nutnosti projít obvyklým vzdělávacím procesem a vystoupat schodištěm kariérních postupů? Bože, teď tady píšu jako nějaká zatracená Carrie Bradshawová do pondělního sloupku, ale nejde mi z hlavy, proč nad všemi radostnými událostmi (nejen) v rodině Freddieho Jacksona visí napětí a duní zlověstně temná hudba, jako by všechno to krásné bylo špatně? Je to ten balanc na hraně, co tyhle chlápky láká? Zatímco mně všechny gangsterky připadají stejné, tak, jako osudy jejich aktérů, a různí se zpravidla jen osobami a obsazením, rodinně pojatý "The Take" nutí k jinému, hlubšímu pohledu - o podílu Toma Hardyho netřeba pochybovat, k vyjádření Freddieho nevyzpytatelných záměrů stačí kosý pohled, mrazivý úsměv a kouzlo hlasového fondu, z kterého se podlamují kolena...