Muži nestárnou

Po velkém úspěchu filmu se vážně uvažovalo o pokračování s názvem ŽENY NESTÁRNOU v hlavní roli se Zitou Kabátovou, která měla během let svést mladíka, jeho syna a pak i vnuka. Z natáčení nakonec sešlo z obavy, že puritánské obecenstvo tehdejší doby by snímek odmítlo.

Film byl natočen podle stejnojmenné divadelní hry dnes již málo známého dramatika Jana Patrného. Hra byla poprvé uvedena ve Vinohradském divadle v roce 1926, později ji upravil a ve svém Novém divadle uvedl Oldřich Nový (v roce 1940). Představení mělo úspěch a režisér Vladimír Slavínský chtěl hru převést na filmové plátno. V hlavní roli Stáni Járského měl i ve filmu hrát Oldřich Nový, jeho ženským protějškem měla být Zita Kabátová, které též účinkovala ve hře na jevišti. Kabátová ale mezitím z Nového divadla odešla a přestoupila na scénu Komorního divadla. Oldřich Nový v uražené ješitnosti trval na tom, že s Kabátovou ve filmu hrát nebude. Režisér Slavínský ale trval na angažování Zity Kabátové, což nakonec vedlo k tomu, že do hlavní mužské role byl obsazen Jan Pivec. K dalšímu sporu vedlo i to, že Slavínský ve scénáři použil textové úpravy, kterými Oldřich Nový oživil původní předlohu. Film měl i bez Nového mimořádný úspěch, což mělo za následek, že Oldřich Nový v následujících letech důrazně odmítal spolupráci se Slavínským. Není ale pravda (jak uvádějí některé prameny), že se na place již nikdy nesešli, protože v roce 1945 spolu točili film Jenom krok, který ovšem nebyl dokončen.

Jiřinko, vodu. Maminka omdlela. Co pak to Heleno zase vyvádíš ? No tak. Co se ti stalo maminko ? To bylo hrozné, to bylo hrozné. Čeho si se tak polekala, maminko ? Ach ! Co se ti stalo, maminko ? Děti, vodu ! Vy jste je neviděli ? Ne, nic sme neviděli. A koho sme měli vidět ? Tí dva tady, tí se líbali, ale jak ! Vodu ! Milostivá paní, pane továrníku. Máme se s Helenkou rádi a prosim vas o její ruku. Maminko, tatínku, pěkně vás prosím ! Dítě, dítě, nemohu to všechno pochopit. Vždyť já taky ne. Jakživě sem něco podobného neviděla.. Co ty tomu říkaš, strýčku ? Mne se to líbí. Ja ovšem nebyl nikdy členem ligy mravnosti. Zeptejte se babičky. Maminko, poraď nám ! Prosím vás zeti, dejte mu ji, dejte mu ji, ať už jednou v rodine pokoj, nebo si ten člověk počká ješte na jednu generaci !

Slečno Helenko ! Po svém návratu má první cesta byla sem. Spatřil sem na záhradě vás. Puvabný květ domova. Všechno mě vábilo k vám, bylo to něco přímo živelného, a přece jsem váhal. Nechtěl sem se k vám ani priblížit, ale nakonec jsem neodolal. Ste prostě stělesněným snem celého mého života. Teď víte všechno, Helenko. Vrátíme se ? - Ne, ještě ne.