Vzhůru k nebesům

Na okraji města ve starých vyřazených vagonech žije společenství uražených a ponížených – těch nejbědnějších, kteří nemají nic, chtějí však ještě žít. Tato komunita připomíná svobodnou republiku – v čele s nejváženějším šlechticem – prezidentem. Žijí celkem spokojen, živí se žebrotou a vším, co se naskytne. Mozaika situací z jejich všedního dne, do níž se prolínají v krátkých reminiscencích zkratky jejich osudů, které je dovedly až sem, je rámována hlavním dějovým motivem – obranou proti skupině podnikatelů, kteří na tomto místě zamýšlejí postavit obrovskou továrnu na prezervativy. Což znamená zničit dočasné příbytky a obyvatele převézt na obvyklá místa, kde se bezdomovci naléhají – do vězení, do blázince či prostě na ulici. Po brutálním útoku livkidačních tanků se však s bědnými vznese stará lokomotiva, na níž měl kdysi národ dorazit do komunismu… Film klasika ruské kinematografie Eldara Rjazanova sklidil v roce 1991, kdy byl uveden v ruské distribuci, obrovský úspěch. Filmová alegorie vystihla s šokující přesností aktuální bolesti zmatené ruské společnosti. Snímek byl prohlášen za nejlepší film roku a oceněn pěti národními filmovými cenami – Nikami.