Nemocnice Britannia

Filmem Kdyby... (1968), metaforickým pohledem na zkostnatělé anglické školství, uvedl režisér Lindsay Anderson na plátno postavu Micka Travise. Ve snímku Šťastný to muž! (1973) sledoval vstup svého "rebela bez příčiny" do života; Mick je zde moderním Candidem, vmanipulovaným konzumní společností až ke zničení vlastní svobodné vůle a zkonformění osobnosti. Potřetí se Anderson k Mickovi, ztělesňovaném Malcolmem McDowellem, vrátil v Nemocnici Britannia (1982). Zde však už není hlavním hrdinou, ale jednou z mnoha postav: televizním reportérem, který tajně pronikne do objektu nemocnice, aby natoči1 skandální reportáž o porušování 1ékařské etiky "šíleným vědcem" Millarem, pokoušejícím se sestrojit umělého člověka. - Uzavřený prostor nemocnice, v níž nic nefunguje, protože personál není ochoten dále dě1at svou práci a domáhá se nejrůznějších výhod, slouží režisérovi k vytvoření přesného symbolu Británie počátku 80. let; země zmítané konflikty s odbory, s přistěhovalci z bývalých dominií a terorismem. V konfrontaci s novými skutečnostmi se vyjevuje neudržitelnost tradičních pořádků. - Ani jediná z mnoha postav a institucí není ušetřena Andersonova sarkastického pohledu, demaskujícího jejich sociální role a obnažujícího jejich bezradnost i nízkost. Nečetné dobré úmysly se zvrtávají ve svůj opak, zatímco triumfuje brutální snaha staré pořádky na jedné straně udržet (vedení nemocnice), na druhé zničit (demonstranti před nemocnicí). - Andersonova pesimistická vize vyniká mrazivým černým humorem, ponechávajícím jen zcela nepatrnou naději samodestrukcí zachvácené společnosti. Nezvyklá šíře úvah i brilantní styl řadí film ke špičkovým dílům svého druhu. Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled