Svätý experiment

Dramaturgii televizního repertoáru neslouží ke cti, že jsme v rozmezí jednoho týdne viděli na obrazovce dvě původní inscenace oblékající problematiku konfliktů svědomí jednotlivce s příkazy jemu nadřízených institucí do církevních kostýmů. Tvůrcům bratislavského představení Hochwälderova SVATÉHO EXPERIMENTU však patří dík za dramaturgický podnět i jeho promyšlené zpracování. Fritz Hochwälder, Rakušan, který strávil většinu života ve Švýcarsku, patří k autorům, kteří chápou moderní drama především jako obraz konfliktů morálních principů. V jeho dramatické tvorbě ožívá ve stále nových historických i současných variacích spor individuální a společenské morálky. Svatý experiment je jednou z jeho prvních her (1942), avšak i dnes bývá hodnocen jako jeho dílo nejzralejší. Střídmými, ale velmi účinně stavěnými situacemi líčí morální krizi provinciála jezuitského řádu Alfonse Fernandese, který ve druhé polovině 18. století stál v čele samosprávy, jež utvořila na středním toku Paraná jakýsi „boží stát“, kde vztahy mezi lidmi neurčovaly peníze, ale rovnost a práce. Vedení řádu z politických důvodů donutí Alfonse Fernandese zničit samosprávu a vydat její domorodé obyvatele do zotročující moci španělských statkářů a obchodníků. Ve snaze usmířit zoufalou snahu těch, kteří morální zásady kladli výš než poslušnost, je nakonec zabit. Fritz Hochwälder drama je silnější v otevření problémů než v jejich řešení, v závěru ztrácí na údernosti, je zde řada výstupů jen melodramaticky ilustrativních a tezovitých, avšak pro toho, kdo si dovede jeho myšlenky převést do obecnější roviny, neztratily ani čtvrt století po tom, kdy byly nasány, na podnětnosti. Režisér Martin Hollý ctil i v televizní inscenaci výrazně divadelní fakturu předlohy, jejíž děj zachovává klasickou jednotu času a místa. Spolu s kameramanem (Jozef Hakl) dokázal sugestivně využít znamenitě členěného prostoru a pozornost kamer obrátil především do tváří postav. Vynikající herecké výkony Gustáv Valach, Štefan Kvietik, Jozef Kroner, V. Durdíka, Elo Romančík, M. Huby a dalších, vyrovnané do vzácné harmonie, mohly se tak uplatnit s účinností, jakou jsme na obrazovce v tomto žánru již dlouho neviděli. BLÁHA, Zdeněk. [i]Svatý experiment.[/i] Rudé právo. 1968, roč. 48, č. 9 [10. leden], s. 5. [upraveno]