O Janovi a podivuhodném příteli

Jan (sundá si z krku přívěsek, který mu měl nosit štěstí a podá jej Příteli): "Myslím, že už ho nebudu potřebovat." Přítel (přijme přívěsek): "Máš pravdu, chlapče. Věčný život je jenom vábný sen. To není nic pro člověka. Víš, bez konce by život ztratil svůj smysl."

Přítel: "Chceš vědět, proč jsem ti pomáhal?" Jan (pokývne hlavou na souhlas). Přítel: "Protože jsi jako nejchudší z chudých obětoval svůj jediný peníz, aby nezvítězilo zlo. Jednal jsi, jak ti radil tvůj otec." Jan: "Jak?" Přítel: "S láskou a dobrotou v srdci, chlapče. Jednej tak i jako král." Jan (pokývne hlavou na souhlas).

Jan: "Ale tajemství dnešní hádanky neznám." Přítel: "Ty to tajemství odhalíš, Jene. Říkal jsi, že nikdo na světě není schopen poznat, nač myslí druhý. Mýlíš se. Zamilovaní to dokážou."

první střelec: "Chlape, stůj rovně, a nekymácej se pořád. Nebo se Ti něco stane." druhý střelec: "Můžeš být klidný chlapče, úplně klidný. To nejhorší máš za sebou."