Soudce

Sice dobří herci, ale hrozně nezáživný a hlavně já tyhle namachrovaný frajírky jako hraje v tomto filmu Robert Downey nemusím, už vůbec když člověk vidí co jim projde a co můžou ovlivnit! Po hodině jsem to vypnul, totálně nezaujalo:-(

OK, já nebudu tak přísný, jako ostatní. Jen nejsem právník, ale muže syn obhajovat u soudu otce? Něco, jako zaujatost apod. Ale to je irelevantní. Rodinný problémy řešený v soudní síni....Proč tam všude cpou tu svou vlajku, to je vážně tak děsně důležitý, jestli bude nebo ne na pul žerdi. Smáli jsme se po revoluci rusákum a jejich kultu komunismu, ale tohle nebude taky úplně normální. To je běžnej amík vážně tak uvědomělej a hrdej, že než jde spát tak zpívá hymnu..Co se mi na snímku naopak líbilo bylo vykreslení nevyhnutelnosti stáří, nemoci a nakonec...Nemám problém s propojením právnického thrilleru a rodinnýho filmu, naopak to posouvá snímek za mě mnohem dál.

SOUDCE Život se skládá z mnoha nečekaných událostí a rozhodnutí, která mají zásadní význam pro náš další osud. Jak jen poznat tu správnou chvíli, jak poznat co nás posune k tomu dobrému a co k tomu horšímu výsledku. Dva osudy, otec a syn. Stejná profese, různý pohled. Nemohou být dva rozdílnější lidé, rozdílnější povahy. Jejich pohled na život je odcizil natolik, že vlastně nemají nic společného, jen krev, jen rodinu. A přece se setkají. Přece hledají společnou řeč, společný cíl. A pochopení. Já mám podobné příběhy ráda. Na osudech filmových hrdinů je snazší posuzovat a porovnávat skutečnost. Tady se to povedlo. Je to citlivé, reálné, uvěřitelné, poučné a hlavně je to podáno velmi přijatelnou a líbivou formou. Díky hereckým osobnostem jsem prožívala osudy hlavních postav naplno. Oceňuji vysokou známkou. Takové filmy já můžu. ©

Skvělé drama, jediné co mi chybělo byl nějaký strhující proslov Roberta Downeyho u soudu, něco čím by strhl porotu na svou stranu. Film je pozvolna vyprávěný, skvěle obsazený. 80%