Pohyb a čas

V hraném příběhu doplněném řadou triků vysvětluje film podstatu Einsteinovy teorie relativity. Film, který nakládá s pojmy jako je relativita času, pohybu, kontrakce délek či dilatace času, získal Diplom za zásluhy na Mezinárodním filmovém festivalu v Edinburghu. Vědci zjistili, že při malých pohybech se s časem nic nestává, avšak při pohybech velmi rychlých se čas zpomaluje. Slavný fyzik Albert Einstein dokázal v roce 1905 svou teorií relativity, že plynutí času závisí na pohybu hmoty. Když se rozjede vlak, krátí se čas. Protože je jízda vlaku příliš pomalá, nepozorujeme to. Krátí se ovšem jen pro toho, kdo sedí ve vlaku. Pro toho, kdo se na vlak dívá, čas se také krátí. Ovšem, tento rozdíl, tuto relativitu času můžeme pozorovat až při ohromných rychlostech, větších, než je pohyb Země kolem Slunce. Tomu, kdo je mimo pohybující se prostor, se krátí čas těch, kdo jsou v pohybujícím se tělese, a těm se zpomaluje čas těch, kdo jsou mimo pohybující se prostor. Einstein totiž dokázal, že všechno na světě – tedy i plynutí času – závisí na relativním, vzájemném pohybu. Ani světlo se nevymklo zákonům relativity. Kdybychom se dívali na auto, které by jelo rychlostí 260 tisíc kilometrů za vteřinu, viděli bychom je kratší, ale řidič vozu je kratší nevidí. Při rychlosti světla by se nám všechno jevilo zkrácené na nulu. VOSTRÁ, Ludmila. Katalog 44. Mezinárodního filmového festivalu populárně-vědeckých a dokumentárních filmů, 2009.