S tvorbou Henryka Sienkiewicze se Jerzy Hoffman setkal již ve velmi útlém věku. V roce 1940 byla jeho rodina kvůli židovskému původu vyvezena na Sibiř a Hoffmanův otec, který za války působil jako lékař v Kosciuszkově divizi, pak zasílal malému Jerzymu z fronty romány Sienkiewiczowy velké trilogie. Nejprve to byl poslední díl - Pan Wołodyjowski, po kterém následovala prostřední Potopa. Titul Ohněm a mečem nakonec zabavila vojenská cenzura. Ve stejném pořadí - tedy v opačném, než v jakém byly romány napsány - později vznikají Hoffmanovy filmové adaptace.
Zájem o historický film deklaroval už během přijímacích zkoušek na lodžskou filmovou školu, nicméně první příležitost věnovat se tomuto žánru dostal až o mnoho let později. V 60. letech ho coby velkého milovníka Sienkiewicze oslovil Jerzy Lutowski, zda by společně nenapsali scénář televizního seriálu podle Pana Wołodyjowského. Hoffman se ale nadchnul pro myšlenku natočit podle této předlohy celovečerní snímek, což se mu posléze podařilo prosadit. Nepříliš bohatá polská kinematografie do velkofilmu vložila na svou dobu neuvěřitelných 40 milionů zlotých a pro účely natáčení vzniklo množství obrovských plenérových dekorací a v řadě bitevních scén vystupovaly tisícovky statistů, oblečených do dobových kostýmů, které byly navrženy s důkladnou historickou věrností. Hoffman natočil dvouapůlhodinovou spektakulární podívanou, jež se v sedmdesáti kopiích promítala po celém Polsku a stala se velkým kasovním trhákem, o čemž svědčí i desetimilionová návštěvnost.
Děj filmu je zasazen do druhé poloviny 17. století - nelehkého období rozdrobeného Polska, o které se přeli Rusové, Švédové a posléze i Turci. Ale i v nejednotném a oslabeném polském státě se našli hrdinové, kteří byli schopni bránit svou vlast i za cenu nasazení vlastního života. Právě takový je rytíř Michał Wołodyjowski, přezdívaný „první šavle Polska", kterého ztvárnil Tadeusz Łomnicki (důkladně se na roli připravoval, když více než půl roku trénoval jízdu na koni a téměř rok bral lekce šermu). Vzrůstem malý herec spíše než zdání hrdinství vzbuzuje svým donkichotským vzezřením úsměv. Jeho Michał je ovšem oddaný své zemi, kterou je ochoten bránit za každou cenu. Hoffman vykreslil historickou fresku se smyslem pro všední detail. V první části filmu věnuje pozornost zejména osobním peripetiím titulního hrdiny a zároveň barvitě líčí atmosféru života ve Varšavě a okolí. O to více pak ve druhé části, kdy Wołodyjowski se svou vyvolenou Baškou (neopomenutelná kreace Magdaleny Zawadzké) odjíždí do pohraniční pevnosti, aby chránil polské území před nájezdy Turků, vynikne nadčasové poselství filmu.
Pavla Bergmannová, LFŠ 2013
