O stříbrném kamínku

V jedné vesnici žil bohatý a lakotný kupec, který měl, na co si vzpomněl. Nebyl ale šťastný, protože neměl žádné děti. Pro jeho lakotu a hrubiánství se mu všichni vyhýbali. Vetchá stařenka poprosila o vodu a byla kupcem odmítnuta. Babička věští kupci, že se mu narodí chlapec, ale pokud se do věku sedmi let dotkne země, navždy se ztratí. A tak se stane. I když kupec zhotoví dřevěnou ohrádku, kterou umístí vysoko nad zem, jednoho den se dostaví stařenka, která odčaruje zábranu a malého Janka odvede. Uplyne řada let a kupec má hlavu šedivou a i jeho nátura se změnila. Z lakotného surovce se stal smutný a dobrotivý muž. Hostí každého krajánka, který jde kolem, a vyptává se na svého syna, zda ho někde ve světě neviděli. Jednoho dne se opět objeví stejná stařenka, a když vidí změny, usoudí, že nastal čas, aby se syn vrátil. Poví utrápeným rodičům, že tři noci uslyší v sednici kroky, ale nikoho neuvidí. Janka může vysvobodit z prokletí jenom dívka, která nemyslí jen na sebe. První večer se dostaví marnivá Dorka, která v noci Jankovi neodpoví na tři otázky a projeví svou lakomou povahu. Ráno rodičům zapře, že by jejich syna viděla. Druhý večer dopadne stejně, když se hladová a mlsná Mařka zachová stejně. Teprve napotřetí mladinká Anička odpoví správně Jankovi na tři otázky: Pro koho navařila, pro koho prostřela a pro koho ustlala. Kletba je zlomena, Janek slaví s Aničkou svatbu.