Solaris

Tohle je sci-fi, které vůbec nemám rád. Zdlouhavé, rozvláčné a ukecané. Nikdy jsem se Lemovými romány neprokousal, a později jsem se o to přestal i snažit. Pro někoho je možná skoro pětiminutový průjezd auta městem vrcholem filmové tvorby, u mne je to však paskvil, k ději nepatřící a nikam jej neposunující. Nebudu zde rozebírat dialogy, v některých je spousta moudrých myšlenek, ale patří to k filmu? Snad tak do divadla ne? Šíleně pomalá kamera je další minusová položka pro pana režiséra. Divím se, že právě z ní nevytloukl alespoň pětihodinový snímek, nebo tři celovečerní filmy. Přiznávám se, že napoprvé jsem sledování v polovině (asi) vzdal. Tak dnes jsem to nevzdal a sílou vůle dospěl ke konci tohoto natahovaného příběhu. Nuže, jdu hledat nějaké plusy, a ech ech… Nenalézám nic. Herecké výkony?? Příliš strnulé, bez citu, mimika nic moc. Hudba? Pche. Tak taky nic. No dobrá, snad kulisy, divadelní. Ne. Ani to ne. Prostě opravdu ať se snažím sebevíce, nenalézám nic. Naprosto nic. Ne, nejsem zklamán, vím, že od Lema a Tarkovského se „svého“ sci-fi dočkat nemohu. Sci-fi, ve kterém se budu dívat na něco neobvyklého, na to co nemohu vidět dnes a denně. Což sáhodlouhé debaty bohužel jsou.2016021016646/16654

Nestává se to často, avšak Solaris se to podařilo. Na celých 165 minut pevně upoutala mou pozornost a nepovolila až do samého závěru. Dr. Sartorius a Dr. Snaut dodali touhu po poznání a experimentu za hranice možností, Kris Kelvin lidskou přirozenost a Hari tajemnou nepolapitelnost. Navíc se film může pyšnit místy až hororovou atmosférou. Ani tady se Tarkovskij nezapře - všimli jste si Trojice od Andreje Rubleva?

Ačkoliv Tarkovský tento film považoval za jeho nejméně oblíbený, já se přiklánim hned po Stalkerovi k jeho druhému nejlepšímu dílu. A pokládám jeho Solaris a Kubrickovu 2001: Vesmírnou Odysseu za rovnocenné soupeře.

Dílo je to určitě výjimečné, ale taky hodně náročné. A to jednak svým filozofickým záběrem, jednak typicky ruským hlemýždím tempem. Obojí je naprosto oprávněné, ale pro někoho i možná odrazující. Předpokládám ale, že člověk, který už se k tomuhle filmu dostane, ví, co má čekat a bude ochotný sloupávat jednotlivé vrstvy. Individuální i kolektivní svědomí, honba za poznáním upozaďující poznávání sebe sama a svého místa ve světě, to jsou jen některé z nich. Jsem spokojený, nuda mě obcházela obloukem, ale k úplnému vytržení budu asi muset ještě dozrát.