Studentka

Filmem Studentka volně navazuje francouzský režisér Claude Pinoteau na své velmi úspěšné snímky La boum (1980, Mejdan) a La boum II (1982, Mejdan II), v nichž debutovala tehdy mladičká Sophie Marceauová, dnes jedna z nejznámějších francouzských hereček. Režisér sice jakkoli spojitost obou předchozích snímků se Studentkou důrazně popírá, ale podobnost filmů není vůbec náhodná: stejný režisér, stejná scenáristka (Daniéle Thompsonavá), stejná hlavní představitelka stejné téma a žánr (milostný příběh mladé dívky), stejný typ filmu (nenáročné, líbivé vyprávění pro mládež) a nakonec i stejně (překvapující) velký domácí úspěch. - Pařížská studentka klasické literatury Valentina se před těžkými závěrečnými zkouškami seznámí s bohémským hudebníkem Nedem. Proti všem svým plánům a přáním se do něho zamiluje, stejně jako on do ní. Přestože kvůli lásce zanedbává učení, zkoušky nakonec úspěšně složí a může svému vyvolenému padnout do náruče . . . Autor/Zdroj: /Filmový přehled „Studium mě nikdy nezajímalo. Dospěla jsem díky filmu..." - to jsou slova Sophie Marceauové. Od chvíle, kdy se jako buclatý teenager ve filmech Mejdan (La Boum 1980) a Mejdan IL (La Boum 11, 1982) stala miláčkem celého národa, uplynulo sotva deset let. Během té doby Sophie Marceauová plynule přešla od role rodinného maskota až k erotické hvězdě, natočila šest filmů a v roce 1988 se opět sešla s režisérem Mejdanů Claudem Pinoteauem, aby natočila Studentku, která není navzdory všem prohlášením tvůrců ničím jiným než Mejdanem číslo tři. Tentokrát Sophie Marceauová představuje půvabnou studentku Valentine, která denně poctivě navštěvuje univerzitu a připravuje se na státnice. Ve zbytcích svého času doučuje maturanty a se svými spolubydlícími diskutuje o zkušebních tématech. Její časový rozvrh by dělal čest i úspěšnému (a přetíženému) bankéři z Wall Streetu. Přesto stihne potkat Neda, temperamentního a ambiciózního hudebníka. Jak tomu osud (a scenáristka) chtějí, oba mladí lidé se do sebe zamilují. Přitom mají společné jen jedno: oba zaměňují den za noc. On je se svou rockovou kapelou na turné; na ni přicházejí nejúžasnější filozofická osvicení právě při svitu měsíce. Ovšem sotva usne nad knihami, řinčí telefon: Ned právě skončil koncert a chce si povídat se svou novou láskou. V několika variacích této situace se dozvídáme, jak se Valentine a Ned mají rádi a nebo zase pro změnu narazí jejich dosti rozdílné nemají - to když na sebe povahy. S důkladností, vlastní budoucí učitelce, zkoumá Valentine mystérium své lásky ve filozofické rovině. Když konečně nastane s velkým rozechvěním očekávaný den a dívka stane před zkušební komisí, ukazuje se, že její příprava nebyla marná. Podle Moliérova Misantropa pronáší plamennou řeč na obhajobu lásky. Zkoušející jsou dojati, a nejen oni. Do sálu se probojoval i Ned a s tlukoucím srdcem naslouchá jejímu vyznání lásky. Studentka je příjemná komedie, ve které Sophie Marceauová jistě potěší všechny své příznivce v roli dobře vychované, leč svéhlavé měšťanské dcerky. Autorka scénáře Daniele Thompsonová sepsala příběh podle osvědčeného vzoru Mejdanů a Claude Pinoteau ho lehkou rukou inscenoval. Klišé o emocionálním umělci na jedné straně a racionální intelektuálce na straně druhé je zasazeno do slušně vykresleného studentského a muzikantského prostředí. Kdo si chce tedy užít skoro dvě hodiny lehké filmové podívané, tomu Studentka jistě udělá radost. hej Cinema 1991/2/19 Autor/Zdroj: hej/Cinema