Šejkův syn

Úspěch filmu Černý orel potvrdil hvězdný status Rudolph Valentino. Proto na sebe nenechal dlouho čekat další film s ambicemi na kasovní trhák. Šejkův syn je pokračováním filmu Šejk, motivem však již není střet kultur, jako tomu bylo u staršího filmu. Zápletka se rozvíjí na základě nedorozumění a děj je velmi jednoduchý. Ahmed, syn šejka a jeho ženy Diany z předchozího příběhu, je zamilován do krásné tanečnice Yasmin, ale je unesen kvůli výkupnému bandou lapků, kteří dívku v podstatě vlastní a obírají o výdělky za tanec. Ti jej přesvědčí, že Yasmin je pouze volavkou v jejich službách, takže Ahmed poté, co jej přátelé osvobodí, na dívku zanevře a chce se jí pomstít za domnělou zradu. Unese ji, ale do děje vstoupí jeho otec a dochází ke generační výměně názorů. Nakonec se oba Ahmedové musí spojit v boji proti lupičské bandě, která si mezitím Yasmin zase ukořistila zpět. Šťastný konec je nevyhnutelný. Film je na svou dobu velmi dobře udělaný, s výbornými kostýmy a dekoracemi, a herci se svých úloh zhostili s lehkostí a humorem. Je patrné, že za pět let od filmu Šejk se Valentino po herecké stránce velmi zlepšil, navíc se k sobě výborně hodili s Vilmou Bánky (což se ukázalo i v Černém Orlovi). Šťastným nápadem byla dvojrole otce a syna. Traduje se, že když Valentino přišel v přestrojení za starého šejka poprvé do studia, jeho kolegové jej zprvu nepoznali. Uvedení snímku se Valentino již nedožil. Zemřel nečekaně následkem pooperačních komplikací během propagačního turné před premiérou tohoto filmu. Davová hysterie, jež propukla bezprostředně po Valentinově smrti a vrcholila během jeho velkolepého pohřbu, měla mimo jiné za následek, že z premiéry filmu Šejkův syn se stala doslova kultovní záležitost.