Tron

O Tronovi se povídá mnohé. Třeba to, že ač byl ve své době přelomový v používání počítačových triků, akademie ho za ně nenominovala na Oscara, protože vizuální efekty z digitální dílny brala skoro jako doping, který má do světa celuloidu vstup zakázán. Také se traduje, že ve studiu Walta Disneyho odmítali animátoři na filmu pracovat, neboť se obávali, že zabřednutím do počítačové animace přijdou v budoucnu o zaměstnání. Pravdou zůstává, že Tron se stal jedním z prvních snímků, který vůbec s počítačovými triky pracoval. Většina práce se ale nakonec stejně dělala postaru a například ikonické svítící kostýmy hlavních hrdinů se musely upravovat tradičně políčko po políčku. Režisér a scenárista Steven Lisberger projekt pojal jako cross-žánrový mix. Zhruba ve stejnou dobu tedy začaly vznikat film i počítačová hra pro automaty. Zatímco film většina kritiků ohodnotila jako „vizuálně úžasný, ale nablblý“ a v kinech se mu příliš nedařilo, ze hry se stala legenda, která za první rok vydělala tvůrcům 45 milionu dolarů. Lisberger při tvorbě Trona vyšel z díla Pong z roku 1972, považovaného za první počítačovou hru v historii. Od jednoduchého pinkání míčku mezi dvěma raketami se ovšem posunul dál. Vytvořil jedinečný fantasmagorický svět, ve kterém zavedl diváky do nitra počítačových programů. Hlavní zápletka se točí kolem zhrzeného programátora Flynna (Jeff Bridges), jemuž jeho rival ukradl návrhy na několik PC her. Díky tomu si mohl založit firmu, která proniká do všech počítačových sítí a projektů. Flynn se rozhodne odkrýt důkazy podvodu, pomocí speciálního paprsku se zhmotní do podoby programu a začne s pátráním. Právě představa světa uvnitř počítače je na Tronovi unikátní. Programy nosí stejné tváře jako jejich tvůrci v reálném světě, a stávají se tak klasickými avatary, běžnými pro hry. Ondřej Moravec Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017