Tron

Patří mezi 501 filmů, které musíte vidět. Nominace na Oscara v roce 1983 za Nejlepší kostýmy a Nejlepší zvuk. Když jsem zavítal náhodou do kina na film "Tron: Dědictví", byl jsem natolik uchvácen, že jsem prostě musel vydět originál co nejdřív to šlo. Bohužel jsem nakonec byl natolik zklamán, že to ani není možné. Nakonec jsem si uvědomil, že se mi nový "Tron" líbil hlavně jen kvůli efektům. Kdybych možná vyrůstal v sedmdesátých letech na tehdejších videohrách, asi bych si vše užil v lepším světě. Já jsem ale dítě doby, kdy se počítače pomalu začali dostávat do běžných domácností a s nimi se začali šířit i počítačové hry. Video herny tak začali upadat a já neznám například ani jednu z těch, která se ve snímku objevila. Navíc scénář mi přišel naivní a o ničem, chyběla v něm nějaká větší myšlenka, to že v počítači žijí malí človíčkové, to neberu. Na závěr si ještě dovolím trochu polemizovat o tom, kdy se Jeff Bridges stal legendou. Rozhodně to nebylo při prvním "Tronovi". U toho druhého mě přitáhl do kina právě on...

Jak pracuje počítač všichni víme. Ale víme také, jak to vypadá uvnitř? Tak s takovou myšlenkou si pohráli tvůrci z Disney studia a co si budeme povídat, myšlenkově, scenáristicky a hlavně vizuálně naprosto skvěle. Na rok 1982 je snímek stejně tak přelomový, jako v roce 2005 Cameronův 'Avatar'. Je to tak. Na svou dobu se jedná o fenomenální oslnivou podívanou, jakou bylo možné vyprodukovat dle daných technických možností. I dnes však je poznat, že byl film především natočen černobíle, aby se později dobarvil dle daných představ a požadavků. Námětově snímek především zkoumá technologii mající své místo ve společnosti a analyzuje naší závislost na ní. Ztvárněná humanizace integrálních technologických součástí světa MCP (Microsoft Certified Professional) také přináší zajímavou moralizační otázku o napjatém vztahu mezi člověkem a náboženstvím od počátku technické revoluce. Jenomže tohoto faktu si málokdo všimne. Je tu jedna akce vedle druhé, které dnes připomínají prvotní verze digitálních her, k tomu ten vyjímečný vizuální obraz a tak mnozí diváci snímek budou považovat spíše jen jako osvěžující zábavný film nezatěžující zbytečně složitým příběhem. Každopádně snímek je i přes své stáří docela příjemný a je zábavné ho už jenom sledovat. Míra představivostí je dosažena do maxima, což znamená, že je příběh dokonale promyšlený a má v mnohem logiku. V rámci průkopnických starých filmů by měl tento počin zůstat v předních místech zájmu.

TRON 1982 Občas zlobí - počítač. Kousne se, a ne a ne se pohnout. Otvírá se pomalu jako první jarní pupeny v chladném počasí. A já se marně trápím a přemýšlím proč tomu tak je. Někde jsem asi udělala chybu, ale kde? No jo – a ony tam uvnitř mají programy sportovní olympiádu a na nějakého uživatele se mohou srdečně vykašlat. Spokojeně si hrají mezi sebou, honí se po světelných paprscích, závodí a některé možná doufají, že mně vtáhnou do svého virtuálního světa, aby mi ukázaly zač je bitů loket… Fantastický nápad (no jo, Matrix opravdu nebyl první), převratná událost ve světě sci-fi, i když je to pro některé lidi vlastně jenom taková blbinka ovlivněná počítačovými akčními hrami. Ale ten originální nápad, který nás zavede do specifického prostředí virtuální reality – ten je k nezaplacení. Věřím, že spousta lidí, kteří svět počítačů právě nemilují, se možná těžce orientuje v ději a možná všemu zcela přesně nerozumí, ale zkuste si vše jen tak zlehčit a zjednodušit, zkuste odložit upjatost a běžte se proběhnout po světélkující dráze svého počítače. V době svého vzniku musel být Tron převratný i po technické stránce, úžasné, nezvyklé a zvláštní efekty lákaly svou originalitou i technickým provedením. Jenže čas se zastavit nedá a to, co bylo tehdy nové a neokoukané dnes působí archaicky. Ale i ta „starobylost“ prvních počítačů má něco do sebe a svým kouzlem dostane i současného diváka. Jako menší nedostatek se jeví složitá orientace diváka jak v prostoru, tak i ve vztahu k jednotlivým postavám. Všechny mají stejné kombinézy, takže je někdy problém identifikovat jestli se díváme právě na Flynna, Trona nebo někoho jiného. V kyber-světě zřejmě naplno nefungují ani city a emoce, protože na to, co všechno se dělo s postavami, se všechny chovaly podezřele klidně a racionálně - no jo, skoro jsem zapomněla - vždyť to jsou vlastně jen tupé počítačové programy. A tak se znovu ponořím do virtuálního světa, kde se fantazii meze nekladou, a nechám se unášet příběhem, ve kterém mně ve svižném tempu honí předělané programy. Doufám, že i já mám ve svém počítači svého spojence, svého Trona, který mi pomáhá, bdí nad mou bezpečností a nedovolí, aby mně někdo ublížil. Protože porazit Trona a porazit uživatele nebo dokonce všemocné dálkové ovládání … to by bylo něco… to by byla BOMBA!!!

Když jsem tento snímek viděl poprvé v dětství, tak jsem byl zcela udiven.Po dlouhé době, co jsem to viděl znovu je už na tom vehementně znát zoubek času, ale pořád to má své kouzlo, originální příběh, efekty a hlavně závody světelných cyklů.