Údolí včel

Zbylé dekorace, rekvizity a kostýmy po Markétě Lazarové byly hlavním impulzem k hledání projektu, který by je ještě využil. Avšak kvůli rozkradení dekorací šumavskými chataři a chalupáři odpadlo využití tvrzí a budov. Zůstalo tak pouze u "recyklace" kostýmů. Původně měl jak Ondřeje, tak i Armina hrát v dvojroli Jan Kačer, jelikož František Vláčil obě postavy viděl jako rub a líc jedné mince. Nakonec od nápadu odstoupil z důvodu, že by natáčení bylo až příliš technicky náročné. Kačerovi tedy ponechal "pouze" postavu dogmatického rytíře Armina.

Scénář i film byly hotovy neobyčejně rychle. V lednu 1967 byl dopsán scénář, v březnu se jely zkontrolovat lokace do Polska, v červnu se začalo točit a v září bylo dotočeno. Paradoxně tak byl pro kina připraven dříve než starší Markéta Lazarová. Premiéra se tedy pozdržela až do května roku 1968, aby do kin šel těsně po Markétě Lazarové.

Film u diváků i kritiky propadl. František Vláčil byl spolu s Körnerem ostře kritizován i v Literárních novinách. Zdrceného Vláčila mohly těšit jen vřelé ohlasy ze zahraničních festivalů v Argentině a Španělsku. Knižní verze od autora scénáře Vladimíra Körnera vznikla až řadu let po filmu. Jan Kačer musel pro roli fanatického asketického rytíře Armina zhubnout 11 kilo.

V době příprav vedli Körner s Vláčilem vleklé a tvrdé spory o celkovou koncepci. Původně měli oba jiný záměr a to i dějový. Začalo se dle něj dokonce i natáčet, ale postupem času to vykrystalizovalo do podoby jakou známe dnes. Existuje i upravená televizní verze snímku z roku 1977, ve které nejsou uvedena jména autorů, nemá žádné titulky a neobsahuje dokonce ani konec. Ten byl kvůli vyznění vystřihnut pro jistotu celý.