Vymítač ďábla II: Kacíř

Pět let po úspěchu Vymítače ďíbla Williama Friedkina bylo natočeno jeho pokračování. Jméno režiséra Johna Boormana zajišťovalo, že v žádném případě nepůjde o repliku předchozího filmu. Průzračně jednoduchý Friedkinův "realistický" horor pokračuje u Boormana jako vizuálné působivá, komplikovaná vize,, soustřeďující se spíše na efektní vyznění než na samotný souboj kněze se silami zla. - Otec Lamont je pověřen vyšetřováním násilné smrti otce Merrina při vymítání pekelného ducha z malé Regan. Dospívající dívka si s prožitých událostí mnoho nepamatuje. Je v péčí doktorky Tuskinové, racionální psychiatričky, která považuje celou událost za záležitost vysvětlitelnou a řešitelnou pomocí vědy. Lamont však zjistí, že zlý duch Pazuzu dívku stále ještě ohrožuje; při pátrání, během něhož se ponořuje prostřednictvím lékařčina hypnotizujícího přístroje do minulosti, navazuje kontakt i se silami zla. Cestuje až do Afriky, aby nalezl podporu v boji proti démonovi, avšak ocitá se přitom na samé hranici hereze. - Souboj o duši čisté dívky má v závěru ryze comicsovou podobu rvačky, zatímco duchovní rozměr vyprávění ustupuje do pozadí. Režisér zatěžuje děj ozdobnou symbolikou (biblické kobylky, kříže, holubice) a inscenuje vizuálně strhující scény s osobitou a nespornou silou. Konzervativní žánr hororu však intelektuálskou komplikovanost místy neunese. Boormanův sugestivní, ale poněkud manýristický snímek nabízí originální kameru Williama Frakera, působivou zvukovou složku i známé herecké tváře (Richard Burton, Max von Sydow. Autor/Zdroj: /Filmový přehled