Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

Je to absolutně nejhorší film Jiřího Menzela. Dál nechci a také nebudu zacházet do detailů protože si pana Menzela mimořádně vážím.

Vytrvalým deštěm znuděný synek včera vyštrachal v krabici se starými DVD tenhle "skvost" a tak jsme si zahráli na rodinný biograf. Co dodat? Řádka absurdních situací a trefných hlášek určitě pobaví, ovšem v porovnání s ostatní tvorbou Z. Svěráka (scénář) a J. Menzela (režie) patří "ČONKIN" k tomu slabšímu. Ale nebojte se, ani tak si jeho zkouknutím náladu nezkazíte.

nedoceněný a dnes už téměř zapomenutý film. Snímek Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina má jen dvě chyby. Za prvé, příšerně dlouhý název a za druhé, špatnou dobu vzniku. Obojí se, myslím si, dá odpustit. Producent Eric Abraham (známý dnes spíše ze spolupráce s rodinou Svěrákových) zakoupil práva na zfilmování trezorové knihy Vladimira Vojnoviče již v roce 1986. Ale vinou různých událostí, mmj. pádu železné opony se jeho realizace odsunula až do první poloviny let devadesátých. Vznikl tak film v koprodukci Velké Británie, Československa, Francie, Itálie a Ruska, pod kterým byli podepsáni dnes už kultovní autoři, režisér Jiří Menzel a scénárista Zdeněk Svěrák. Nevím jak ve světě, ale v české kotlině "Čonkin" žádný velký poprask nezpůsobil. Bylo to hlavně dobou, kdy vstoupil do kin. V roce 1993 panovala v našem národě stále ještě hluboká averze vůči všemu ruskému. A tak to Čonkin odnesl... Neprávem. Protože už tak vtipná zápletka z knihy ruského autora byla doslova vyšperkovaná geniálními slovními obraty Zdeňka Svěráka a způsobí, že se budete hlasitě smát, někdy až plakat smíchy. A to už je dnes hodně vzácné koření v naší kinematografii. Oč ve snímku jde. Počátek druhé světové války. V malé ruské vesničce uvízne porouchaný letoun. Aby ho ruský lid čirou, ale opravdu jen čirou náhodou nerozkradl, postaví k letounu na stráž mladičkého vojáka, se kterým nikdo nemá trpělivost. Takového ruského Švejka. A pak na něho ve víru událostí jeho nadřízení zapomenou... Jenže, jak v jedné scénce praví předseda Kolchozu, "lidé jsou tu bohužel gramotní, proč říkám bohužel. Protože když jsou gramotní, můžou psát udání. A oni je píšou." A tak přijde jedno udání i na poflakujícího se vojína Čonkina. že se ve vsi jen fláká a nic nedělá. Zbytek filmu už pak tvoří neuvěřitelně zábavná část, kdy se celá jedna četa Rudé armády pokouší dobýt Čonkinovy pozice. Jsou přitom vybaveni maskáči do sněhu, i když nesněží. Kulomety bez nábojů, nebo zápalnými lahvemi, u nichž nikdo nedal rozkaz je zapalovat. V Menzelově filmu hrají jen ruští herci. Ale hrají výtečně a navíc jim byl do úst přidán skvělý český dabing, takže nás vůbec nemusí trápit, že nevidíme známé tváře. Mohu tento neuvěřitelně vtipný a lidský příběh, který se vysmívá lidské hlouposti a omezenosti komukoliv doporučit.

Nejvíc jsem se zasmál pálence z hoven. Jinak film je o vojákovi, kterého poslali strážit jedno sestřelené letadlo do zapadlé dědiny, tam se seznamuje s místními figurkami. Celkem dobrý film.