Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

Hořká komedie Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina vznikla podle stejnojmenné humoristické novely Vladimira Vojnoviče (česky Primus, Praha 1994). Producent Eric Abraham s manželkou Katyou Krausovou, zakladatelé Portobello Pictures, zakoupili práva na filmování Vojnovičovy knihy již v roce 1986, ale trvalo několik let, než se jim podařilo dát projekt dohromady. Abraham měl od počátku zájem na tom, aby film režíroval Jiří Menzel. Panevropská koprodukce (Velká Británie, Francie, ČR, Itálie, Rusko) stála okolo tří milionů dolarů. Scénář je dílem Zdeňka Svěráka, který se pokusil v přiběhu, odehrávajícím se v zapadlé ruské vesničce Rudé v létě roku 1941, zdůraznit "člověčenství " Vyprávění o dobromyslném vojákovi na ztracené vartě a o rázovitých vesničanech připomíná drsnější verzi komedie Vesničko má Středisková, pod níž je autorské duo Menzel-Svěrák rovněž podepsáno. Vojnovičova předloha však kromě poněkud peprných anekdot obsahuje také některé pohádkové groteskní scény s dosti tragickým podtónem, bez nichž ve filmu působí některé hrubozrněji vtípky až příliš tvrdé". Slabě gradovaný děj nabírá obrátky zejména v druhé půli; trpce komická je například scéna zatčeni (dědy s hrozivým příjmením Stalin či lámanou němčinou vedený výslech kapitána NKVD Miljagy. - Režisér Jiří Menzel ve filmu opět potvrzuje svůj sklon skutečnost spíše harmonizovat a stylizovat, než ji dramatizovat; to se nejmarkantněji projevilo ve smířlivém, od předlohy výrazně odlišném závěru. - Invenční přístup k vizuálnímu ztvárnění doby opět prokázal režisérův dvorní kameraman Jaromir Šofr; který vyprávění stylizoval do podoby starých, časem mírně "vylisovaných" snímků. - Za pozornost stojí výkony představitelů obou hlavních rolí, debutujícího studenta herectví Gennadije Nazarova (Čonkin) a Zoji Burjakové (Ňura). - Zajímavosti je, že jde o první film v ruštině u nás však dabovaný), natočený mimo území Ruska (exteriéry se točily v bývalém vojenském prostoru u Milovic). - Snímek získal Zlatou medaili předsednictva italského senátu na 51. MFF v Benátkách 1994. V rámci programu Evropské unie MEDU-EFDO obdržel film finanční podporu ve výši jedenácti "milionů Kč na evropskou distribuci (ovšem mimo ČR jež není dosud členem organizace). MB, Filmový přehled 1994/11/37