Neptejte se mě proč, ale když začne v Savannah pršet, je třeba rychle zahnout kramle, dokud je čas! Protřelý právník Rick Magruder (Kenneth Branagh) na tuhle základní poučku zřejmě zapomněl. Jinak by své červené kupé Mercedes nezaparkoval na mejdanu, kde obsluhovala krásná neznámá Mallory. Poznávacím znamením tajuplných krasavic je kromě faktu, že zpravidla nejde o nepolíbené panny (které žádnou postel nehledají dál, než dohlédnou) i to, že je téměř výhradně potkáváte v situacích, kdy mají problém, o který se s vámi chtějí velkoryse rozdělit. Ten, který sužuje Mallory, má podobu excentrického starce jménem Dixon Doss, jenž je shodou okolností jejím otcem, usilujícím svéráznými metodami o její převýchovu. I oslavenec večera, borec soudních síní Rick Magruder, má problém, jenž spočívá v akutním nedostatku vstřícné ženy pro tuto deštivou noc. Když se ti dva sejdou pod jednou střechou a promoklá Mallory vcelku logicky odloží šaty včetně punčocháčů (aby nenastydla), octnou se vzápětí v jedné posteli, neboť co taky touhle dobou dělat v Savannah jiného, když venku leje jako z konve. A vypadá to na delší jízdu, protože jižní Georgií se sem navíc žene hurikán Geraldo. Jenomže fanatický tatík Dixon má navzdory přírodním živlům na věc jiný názor a tak ho šikula Rick pomůže Mallory šoupnout do cvokárny. Ale ne na dlouho! Takže Mallory má opět pocit, že jí kdosi dýchá na záda, Rick zoufale bojuje o záchranu svých dětí, závojem půnočního deště se míhají zlověstné stíny a k tomu temně šumí patnáct akrů černých ořešáků, jež ukrývají tajemství, které bude pečetěno smrtí.
Již úvodní megatransfokace z gigantického nadhledu (která nakonec najde Rickův červený mercedes na pobřežní silnici), kombinovaná znepokojivými harmoniemi Marka Ishama signalizuje, že bez ohledu na to, o čem bude příběh, má hlavní vypravěč dar barvité, výmluvné a originální sdělnosti. Žádné objevné tvrzení, když zjistíte, že jím je autor kultovního snímu MASH a Nashville, skvělého Hráče a Prostřihů (za které byl nominován na Oscara) - Kansasan Robert Altman. Za filmovou kamerou si již vyzkoušel ledacos, ale do klasického thrilleru se pustil poprvé. Jistou oporou mu měla být literární předloha zkušeného "hollywoodského spisovatele" právnických zápletek Johna Grishama (Firma, Nebezpečný klient, Případ Pelikán), který dal tentokrát k dispozici svůj obvyklý standard: tradiční jižanské prostředí, právníka v krizové situaci a netriviální pointu, která by měla překvapit (ale dá se předpokládat). Nic, co by tady už nebylo, snad jenom nosná zápletka působí ještě o něco sofistikovanějším a vykonstruovanějším dojmem, nežli obvykle. Zásluhou Grishama je, že rozestavil na šachovnici hlavní figury, určil základní tahy a podobu koncovky (pro mírně pokročilé). Ale právě Altman (se svým týmem) vdechl téhle partii vlhkou atmosféru skrývaného zločinu, připomínající mokrou pavučinu, jež se vám otřela o tvář. Obdobně jako v případě mnohem razantnějšího "deštivého" thrilleru Sedm budete mít vcelku oprávněný dojem, že Perníkový dědek prchá vlhkým pološerem, v němž ve větru povlávají neurčité hrozby a zlověstné přísliby, které ve svém americkém debutu rafinovaně navozuje mistr stínových siluet, čínský kameraman Changwei Gu (Sbohem, má konkubíno), jenž si s Altmanem zřejmě velmi dobře porozuměl. Především jejich zásluhou můžete mít pocit, že jste vstoupili do textů Rosse Macdonalda či Stanleye Gardnera (zejména v okamžiku, kdy na scénu vstupuje Rickovo soukromé očko Clyde).
Zajímavému hereckému obsazení, příznačnému pro řadu Altmanových snímků, nesporně vévodí britský klasik Kenneth Branagh (Mnoho povyku pro nic, Frankenstein), jehož advokátní kancelář by do této chvíle v Savannah hledal jen málokdo. Branagh však zvládá přechod od Shakespeara ke Grishamovi s nadhledem profesionála, který ví, že má na to zahrát hrdinu i padoucha a mísí jejich ingredience tak, že se jím necháte rádi ošálit. I když podvědomě cítíte, že tenhle ryšavec je zřejmě odjinud, stejně si v danou chvíli na jeho místě nedokážete představit nikoho jiného. V jeho intimní blízkosti si Embeth Davidtzová (Schindlerův seznam) vyzkoušela parketu femme fatale, Daryl Hannahová (Blade Runner) tmavý příčesek a brýle, Robert Downey Jr. (Chaplin) Paula Drakea a Robert Duvall (Kmotr) jednu tichou (i když poměrně nepříjemnou) agonii.
I v Georgii ale jednou vyjde slunce a to je ta chvíle, kdy Altamanův thriller ve stylu "filmu neo-noir" logicky končí. A vy budete možná odcházet s trochu zvláštním pocitem, že jste právě viděli stejného, ale současně trochu jiného "Grishama". Tak si ho užijte - a nezapomeňte na deštník, kdyby v Savannah přece jen začalo znovu pršet.
Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema