Hanba

"Hanba". Podle stejnojmenného filmu je hanbou, když opuštěná žena, aby se uživila, jde za hlasem svého talentu a stane se tanečnicí. Tedy názor poněkud zastaralý. Ale ve stejnojmenném filmu je ho obratně použito za podklad děje, jenž se rozvíjí v tragický příběh manželství. Tento děj nebyl podán plynule, nýbrž byl rozdělený na několik fází tak, že byl částečně předveden ve formě vypravování minulosti. Dívka umožní svému milenci dokončit studia, vydělávajíc peníze nejdříve jako sklepnice a pak jako společnice prezidenta soudu. Když si jí však její milenec vezme, vrhne tato její minulost stíny do jejího manželství a naruší je. Žena propadá "hanbě", stává se tanečnicí, až po dramaticky vzrušujících zápletkách pravá láska opět oba manžely sblíží.Samotný námět měl pro obecenstvo svoji poutavost a nakonec i režie Josef Medeotti-Boháč poctivě a s výsledkem se vynasnažila učinit je pro diváky co nejsrozumitelnějším. V hlavních rolích se uplatnil především Jindřich Lhoták jako soudní prezident, vážný a elegantní a Jan W. Speerger pak ve vedlejší roli. Němec Carl de Vogt byl lepší v roli již hotového doktora než jako mladistvý student. Hlavní ženskou roli měla Ita Rina, její temperament si ovšem vyžadoval stále pevné režisérovy ruky. Až na poněkud méně povedenou kameru, patřil film "Hanba" k té lepší části české filmové produkce dané doby.