Ita Rina

Jednou z nejkrásnějších "černobílých" hereček v němé éře byla bezesporu jugoslávská rodačka Ita Rina, která přišla na svět 7. července 1907 v místě s názvem Divača na území dnešního Slovinska (tehdy ovšem bylo rodné místo Ity Riny součástí Rakouska-Uherska). Celé rodné jméno budoucí herečky a také královny krásy bylo Italina Lida Kravanja, v dětství jí říkali "Ida", později bylo její jméno pro atraktivitu filmového průmyslu upraveno na Ita s přídomkem Rina. Byla první dcerou manželů Jožefa a Mariji Kravanjových. Do rodiny patřila ještě mladší dcera Danica. Krátce po vypuknutí první světové války se rodina přestěhovala do Ljubljani, kde v roce 1923 započala Ida se studiem, nicméně nebyla právě dobrou studentkou a její sen o budoucnosti se ani příliš se vzděláváním neztotožňoval, neboť toužila býti herečkou. Itu Rinu můžeme právem označit jako jednu z největších hvězd filmové éry na přelomu let dvacátých a třicátých. Její filmová kariéra je spjata s kinematografií německou a také československou. Dlužno však podotknout, že to byla právě soutěž krásy, která se stala jedním z podnětů, proč se zrodila nová hvězda němého filmu. V roce 1926 Jugoslávie hledala krásné dívky, které by tuto zemi reprezentovaly na Miss Evropy. Ida Kravanja se přihlásila do soutěže a vyhrála s přehledem titul Miss Slovinska. Měla se účastnit velkého finále v Záhřebu, kde byla vybírána Miss Jugoslávie. Idina matka si však nepřála, aby dívka do Záhřebu odjela. Teprve na přímluvu zástupců slovinské oblastní soutěže Marija Kravanja souhlasila s účastí Idy na Miss Jugoslávie. Ida odjela do Záhřebu, bohužel však již pozdě - porota již vybrala tři finalistky. Přesto tato zdánlivá smůla znamenala důležitý obrat v životě mladé dívky, neboť si ji povšiml Alfred Miller, vlastník záhřebského kina. Okamžitě zaslal její fotografie německému filmovému producentovi Peteru Ostermayerovi. Navzdory matčinu zákazu, která nechtěla Idě dovolit odjet do Berlína, se tentokrát mladá dívka vzepřela a doslova utekla z domova vstříc novému životu a kariéře. Do Berlína přijela Ida Kravanja, nyní již tedy Ita Rina, v roce 1927. Absolvovala kurz herectví, tance, ale také prošla řidičskou zkouškou na automobil. V témže roce debutovala i před filmovou kamerou ve snímku WAS DIE KINDER IHREN ELTERN VERSCHWEIGEN, o dva roky později ztělesnila poměrně výraznou roli ve filmu ZWEI UNTERM HIMMELSZELT. Přesto je třeba říci, že asi nejvýraznější roli získala Ita Rina v československém snímku EROTIKON pod režijním vedením Gustava Machatého z roku 1929, kde ztělesnila postavu smyslné Andrey. Za nejslavnější roli Ity Riny je považována titulní postava ve snímku TONKA ŠIBENICE, kde v dramatu prostitutky strávící noc s vězněm odsouzeným na smrt, což ji pasuje v očích společnosti do pozice absolutního vyvrhele. Toto drama v režii Karla Antona se svým naturalisticky zaměřeným pojetím zcela vymykalo kinematografii své doby. Kariéra mladé herečky se zdála být slibně nastartována. Těžko říct, zda po začátku 30. let sehrál svou roli nastupující zvuk, jenž "zahubil" mnoho filmových hvězd němé éry, a tento osud postil také Itu Rinu. Ale možná že hlavním důvodem skutečnosti, proč začala Ita Rina z filmového plátna pomalu mizet, byla skutečnost, že se mladá žena zamilovala a provdala. Sňatek s Miodragem Dordevičem v roce 1931 byl podmíněn skutečností, že Ita Rina musí přestoupit z římskokatolického náboženství na víru srbskou pravoslavnou. Její konverze k novému náboženskému směru se uskutečnila v ruském chrámu ortodoxního pravoslaví, kdy Ita Rina přijala nové jméno Tamara. Původně si přála nést jméno Ljubica, avšak ruský ministr toto jméno nepovolil. Byla jí navržena ruská podoba tohoto jména - Ljubov - avšak toto mladá žena odmítla. Ita Rina se tedy stala Tamarou Dordevič. Pro skutečnost, že se Ita Rina vzdala své filmové práce z rodinných důvodů, hovoří dochované svědectví, dle kterého dostala krátce po svém sňatku nabídku z Hollywoodu. Nabídka byla lákavá a mladá herečka cítila, že by zde mohla získat velkou šanci. Manžel si však nepřál, aby jeho choť se věnovala profesi, která byla bohužel stále ještě v té době považovaná u žen za částečně nemravnou. S těžkým srdcem tedy Ita Rina, půvabná tmavovláska se smyslným pohledem, opustila svět filmu a nadále se věnovala výhradně své rodině. Několik snímků ještě v průběhu 30. let natočila pro německou produkci, avšak po dokončení kriminálního dramatu ZENTRALE RIO z roku 1939 se ze světa reflektorů stáhla docela. Poté, co Ita Rina zcela opustila svou uměleckou profesi, usídlila se se svým nanželem v Bělehradě. V roce 1940 porodila syna jménem Milan. O rok později byl Bělehrad bombardovaný a rodina se tudíž přestěhovala do místa s názvem Vrnjačka Banja, kde se Itě narodila dcera Tijana. Po skončení druhé světové války se Dordevičovi vrátili zpět do Bělehradu. Ita Rina opětovně zatoužila po své původní profesi. Tentokrát snad i manžel našel pochopení pro touhu své choti a dovolil jí, aby se ucházela o roli v jugoslávských filmech. Všechny připravované projekty však byly zrušeny. Malou satisfakcí pro bývalou herečku byla alespoň práce produkční poradkyně pro společnost Avala film. V roce 1960 se dokonce na okamžik vrátila na stříbrné plátno ve snímku RAT, který definitivně uzavírá hereckou kariéru legendární hvězdy. Celkem Ita Rina hrála v 19ti snímcích. Itu Rinu stále více začalo trápit astma. Nemoci se nevyhnuly ani jejímu manželovi, na jehož organismus zaútočila skleróza. V roce 1967 se Dordevičovi přestěhovali do Budvy v Jugoslávii (nyní Černá Hora). Ita Rina se obětavě starala o manžela, ačkoliv její zdravotní stav byl stále vážnější a astmatické záchvaty přicházely stále častěji. Dne 10. května roku 1979 při jednom z astmatických záchvatů herecká legenda navždy odešla do uměleckého nebe. O několik dní byl této herečce černobílých snímků vystrojen pohřeb v Bělehradě. Zúčastnilo se jej kromě rodiny i mnoho přátel a také filmových tvůrců.