Milenky starého kriminálníka

POZOR SPOILER! V taneční kavárně odehrávají se zvláštní příběhy. Bývalý baron, nyní továrník Faust Pardon, zve dívku na rande k jeskyni. Ta přislíbí, ale je matkou odvolána. Zatím na panství Pardonů přibývá pan Cyril Ponadencer, revmatik a muž, který před skoro dvaceti lety utekl Štefanii. Pardon dozvídá se od informační agentury, že onu dívku, kterou zval k jeskyni, nepodařilo se vypátrati. Další zprávu mu posílá továrník Hrazánek. Posílá k němu svou dceru, kterou si má vzíti, aby mu nemusel vraceti povolené pohledávky. Jenže Pardon myslí na onu dívku a nemá zájem o další. Chce tedy, aby Cyril hrál jeho za částku deseti tisíc korun. Ten souhlasí. Pardon zámek opouští a Cyril z novin zjistí, že náramně jest podoben jakémusi kriminálníkovi a lupiči Kanibalovi, který uprchnul z rukou spravedlnosti. Fifi Hrazánková po jízdě smrti automobilem vlítne s ním přímo do místnosti. Pak poznává „Fausta Pardona“, tedy Cyrila. Ten jí nalže o sobě, co může, ale Fifi jeho záporné vlastnosti, alkoholismus, šňupání a karban pranic nevadí. Ani jeho zdravotní stav ne. A tak se zoufalý Cyril prohlásí Kanibalem. I toto však míjí se účinkem. Naopak, Fifi je ráda. Jasnovidka Štefanie Leščinská už skoro dvacet let hledá svého uprchlého milence Cyrila. A její dcera Olga zas nemůže zapomenouti na Fausta. Zahlédne jej však z okna vlaku a nasimuluje nemoc a i s matinkou z vlaku vystoupí. On se k nim přidá a pozve je k sobě. Zde se setká Štefanie s Cyrilem, ale Cyril se tváří jako že ji nezná. Fifi potřebuje služebnou ke garderobě, ale masáž zvládne i Cyril sám. Později pak jest odhalen Štefanií a prchá. Ona je však nalezne na lodičce. Cyril v zoufalství, staví se opět jako vrah Kanibal a barvitě vylíčí své vraždy, ale také svůj únik z arestu. Ta to ihned vyslepičí své dceři a ta zase Faustovi. Ten uvádí věc na pravou míru a vše vysvětlí. Ovšem Cyril to nesnese a opět prchá. Bohužel, Fifi s ním. Dostanou se do města a ubytují se v hotelu. A pravý Kanibal páše další zločin. A ten falešný s Fifi navštíví zločinecké doupě. Je zde oslavován, jako by byl pravý. A ten se zničehonic zjeví ve dveřích /95/…