Dalším snímkem, inspirovaným klasikem sci-fi žánru Philipem K. Dickem, je (záhy po filmu Impostor – 2001, FP 4/2002) volná adaptace povídky, jež poprvé vyšla v roce 1956 v časopise Fantastic Universe a jež se dotýká spisovatelova oblíbeného tématu: odlišných variant reality. Scenáristé Jon Cohen a Scott Frank přetvořili text, doporučený Stevenu Spielbergovi pozdějším představitelem hlavní role Tomem Cruisem, do podoby futuristické detektivky s názvem Minority Report (česky Menšinová zpráva). - V roce 2054 ve Washingtonu už šest let funguje experimentální sekce PreKrim, díky níž se povedlo zcela eliminovat vraždy. Trojice tzv. tušitelů je totiž schopná předvídat je předem; určí přesný čas zločinu i jména příští oběti a vraha. Specialisté pak nahrávku "věštecké" vize zpracují, vraha vyhledají a zatknou dřív, než zločin spáchá. Ošidnost zdánlivě dokonalého systému pozná sám náčelník PreKrimu John Anderton, když je jednoho dne označen za příštího vraha. Musí proto prchat před bývalými kolegy a přitom se snaží zjistit, kdo proti němu zmanipuloval "neomylný" systém. Klíčem se zdá být tušitelka Agatha, která má podle všeho ve své mysli zkopírovaný "minority report", tedy menšinový záznam vlastní vize, lišící se od představy zbylých tušitelů. Anderton se postupně dostává na stopu utajených zločinů svého nadřízeného a přítele, otcovského zakladatele PreKrimu Burgesse. - Komplikovaně rozehrané vyprávění, vycházející z možnosti změnit známou budoucnost, je pojato jako "hitchcockovský" příběh nevinně obviněného muže, jenž se na útěku pokouší odhalit skutečného viníka. Důležitou roli tu hrají i Spielbergův oblíbený motiv "provinilého otce/stvořitele" (John před lety ztratil malého syna, vztah hrdiny a jeho šéfa-mentora Burgesse) a "optický" prvek (oči, brýle...) jako metafora vidění a vědoucnosti. Na rozdíl od Spielbergovy předchozí temně laděné sci-fi A.I.: Umělá inteligence (FP 10/2001) dávají autoři hrdinovi (ovšem značně násilně a v rozporu s dickovským pesimismem) naději na pozitivní změnu jak v osobním, tak ve veřejném životě (svět budoucnosti nese sice i nadále zřetelné rysy orwellovské dystopie, vytratil se z něj však prvek predestinace). - Spielberg potvrzuje svůj vysoký tvůrčí kredit vizuálně bohatou podívanou, nabitou akcí i hi-tech rekvizitami. Odvolává se jak na žánrové předchůdce (hlavně na kultovní dickovskou adaptaci Blade Runner a filmy Stanleyho Kubricka), tak na detektivní a kriminální klasiku (citáty z Alfreda Hitchcocka, tušitelé nesoucí křestní jména spisovatelů Christieové, Hammetta a Conana Doylea). Zřetelný je vliv amerického černého filmu ze čtyřicátých let (k retro-atmosféře odkazuje i zajímavě "vyšisovaný" obraz). Jako už mnohokrát předtím režisér "posílá pozdravy" svému příteli a kolegovi Georgi Lucasovi (např. souboj na montážní lince či honička ve futuristickém velkoměstském provozu odkazuje k filmu Star Wars: Epizoda II - Klony útočí). - Navzdory banálně "hollywoodskému" (ovšem typicky spielbergovskému) finále a standardně pointované kriminální zápletce nabízí Minority Report originální, místy stylově odvážnou, mnohovrstevnou dynamickou a inteligentní podívanou. V řadě známých dickovských adaptací se přibližuje autorovu halucinogennímu, nejistě ohraničenému světu víc než Total Recall či Impostor, kvalit Blade Runnera však nedosahuje.
Alena Prokopová Filmový přehled 2002/9
Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled
