Město Zero

Režisér Karen Šachnazarov již od studentských let spolupracuje se scenáristou Alexandrem Boroďanským. Z jejich spolupráce vznikl v roce 1988 i film Město Zero. - Jednoho dne přijede vlakem do obyčejného anonymního města (odtud i název filmu) inženýr Alexej Varakin, aby vyřídil v místní továrně obyčejnou obchodní záležitost. Události však nabývají naprosto odlišných forem, než by se dalo očekávat. Nahá sekretářka, zcela samozřejmě pracující v kanceláři, moučník v podobě lidské hlavy, zastřelený kuchař, který se v průběhu vyprávění podle veřejnosti stane "otcem" protagonisty, a všechny další absurdní situace, jež nabírají nevysvětlitelnou rychlost a nad nimiž se nestačí užaslý a vystrašený Varakin ani zamyslet, vrcholí prohlídkou bizarního vlastivědného muzea. Voskové figuríny tu znázorňují slavné osobnosti města. Vedle sebe stojí Attila a Stalin, trojský král Dardan a první zdejší tanečníci rokenrolu, kohorta římských legionářů a občanka Petuchovová, živící se prostitucí během mezinárodního festivalu mládeže. Charakteristické pro vyznění filmu jsou také symbolicky zpracované postavy. Např. spisovatel Vasilij Čugunov - hlava místní organizace spisovatelů - v roce 1938 ve verších zhanobí "nepřátele lidu", v roce 1949 je obviněn z kosmopolitismu za román o děkabristovi s německým jménem Kjuchelbeker, v roce 1956 je rehabilitován a v roce 1988 se veřejně vysloví k rokenrolu jako k velkému vítězství demokracie. Obyvatelé města se chovají jako lidé, a1e divák žasne, jak mohou žít uprostřed tak nesmyslného světa. Naskýtá se otázka, zda-li není veškerá absurdnost dí1a jen přibarvenou realitou světa našeho. Ba. co víc, zda není realita našeho žití jenom umělecky přenesena na plátno. Autor/Zdroj: /Filmový přehled