Patriot

Než si něco začnete se zdánlivě mírumilovným farmářem z Jižní Karolíny, nechte si o něm udělat solidní rešerši. Netušili, jak dobře, rychle a krutě se v poslední válce naučil zabíjet. Neodhadli, že když mu spálí dům, zabijí syny, ohrozí rodinu a jeho svobodu - stvoří z něj nejen mstitele, ale (proti jeho vůli) i patriota. Benjamin Martin prolil tolik krve ve francouzské a indiánské válce, že ho to dodnes budí ze spaní. Proto se z něj stal pacifista, který už nikdy nechce bojovat, a kromě péče o svých sedm dětí, farmu a hrob ženy Elizabeth ho nejvíce zajímá, jak vyrobit bytelné houpací křeslo. „Tahle válka nebude probíhat jen na bitevním poli, ale mezi námi," prohlašuje varovně na shromáždění v Charlestonu, „naše děti ji uvidí zblízka a nevinní v ní budou umírat!" Ale historická realita roku 1776 je silnější než jeho slova. Ve Philadelphii je dopisována Deklarace nezávislosti, osm z třinácti kolonií se již postavilo proti králi Jiřímu a Jižní Karolína se právě zařadila mezi ně. Proti téhle přesilovce nemají Benjaminovy dobře míněné proklamace šanci, neslyší na ně ani nejstarší syn Gabriel, který odchází válčit do kontinentální armády. Je prostě doba, kdy je třeba bojovat za ideály a národ, klidný rodinný život je nutné odložit na pak! Tenhle zásadní postřeh dojde Benjaminovi, když válka vtrhne na jeho farmu, sežehne mu dům, zabije syna a dalšího se chystá postavit před popravčí četu. Tehdy se v něm znovu probudili démoni, na které se snažil zapomenout. Červenokabátníci (v čele s deviantním odborníkem na unfair zákroky plukovníkem Tavingtonem) mu dali zakouřit - ale nepočítali s tím, že se z dýmu, jenž se valí nad jeho zpopelněným domovem, už nevynoří zlomený farmář, ale fantom gerillové války, zvaný Duch. Bojovník, nevyzpytatelně útočící (ve stylu Robina Hooda) se svojí družinou z černých močálů, jenž se bude koupat v jejich krvi a splatí jim tenhle faul i s úroky... Když po veleúspěšném Ryanovi uvažovali producent Mark Gordon a scenárista Robert Rodat do čeho příště píchnout, napadla je americká revoluce. To téma v sobě má důstojnost (hodnou „ryanovských" tvůrců), filmařsky je (až na Hudsonovu Revoluci ) nevytěženo, nehledě k tomu, že dodáte-li mu potřebné melodramatické ingredience (modelového klad'ase a záporáka, ohroženou rodinu, tragickou love story a záplatovanou vlajku, za kterou stojí bojovat), je úspěch prakticky zaručen. Zbývá jen najít charismatickou ústřední hvězdu (vzbuzující sympatie i v krvavém make-upu) a režiséra, jenž tohle proklamativní aranžmá akceptuje, dodá mentorským replikám alespoň trochu sympatické interprety a plánovaným bitvám potřebnou spektakulárnost. „Hledali jsme někoho, kdo dokáže vyprávět velký příběh," prohlásil Mark Gordon - a našli Rolanda Emmericha. Tak to snaživý Roland, jehož prvním americkým počinem byl Univerzální voják, díky své elastické popkornové adaptabilitě dotáhl v Hollywoodu až k národní tematice, nad kterou je snad už jen hymna a učebnice dějepisu pro základky. Zejména Dnem nezávislosti přesvědčil velká studia, že umí točit americká témata pro americké diváky (na kterých se dá navíc i slušně vydělat - což nikdy neškodí). Vzniklo tak velkoryse natočené schematické klišé, kde není místy zcela zřejmé, zda je spíše o pomstě či o vlastenectví, nebo snad o tom, jak se kdysi válčilo tváří v tvář. Komu není jasno, ten je postrkován manipulativními replikami typu „modlete se za mě, ale hlavně za naši věc!" (Gabrielův dopis z fronty) či „pastýř musí chránit své stádo a občas odhánět vlky" (reverendův bojový slogan), případně principiální postoj prozřevšího Afroameričana („dneska jsem tady za sebe") atd. Všechno je to až příliš oficiální, schematické a proklamativní, všichni jsou vcelku zřetelně zařaditelní do tábora dobrých a špatných hochů. Mel Gibson se potácí mezi tátou, bojovníkem a Melem Gibsonem (jenž jako by se především snažil vypadat dobře a mužně), Australan Heath Ledger jako jeho syn Gabriel působí vcelku příjemně, neokoukaně, ale i hodně jednorozměrně, Jason Isaacs má parametry rickmanovských ostrovních padouchů, britsky starosvětskou generálskou šarži vystřihl Tom Wilkinson a galskou menšinu zastupuje drsný Tchéky Karyo v poloze, jakou si nedávno nacvičil v Bessonově Johance zArku. Jejich spíše snaživé nežli přesvědčivé výkony spolu s povinnou porcí digitálních triků (z nichž některé jsou viditelné i z hodně vzdálené poslední řady) ve vás pak mohou vzbudit pocit, že nejautentičtější na Patriotovi je prostředí, ve kterém se natáčelo a kde se něco hodně vzdáleně podobného mohlo tak nějak kdysi skutečně odehrát. Když se nebudete hnidopišně hnípat ve věrohodnosti charakterů a historických reálií, můžete si tu užít hodně třeskuté bitevní vřavy ve slušných dobových kostýmech a užívat si střídavě Melovy mužně trpící tváře i jeho řeznické práce s tomahavkem. Přiznávám se, že jsem naivně čekal o něco víc. Michal Šobr Cinema 2000/8/87 Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema Nový velkofilm režiséra Rolanda Emmericha a jeho stálého spolupracovníka Deana Devlina (scenárista a bývalý herec tentokrát foguruje „ pouze " v roli spoluproducenta) se odehrává v dobách války amerických kolonií za nezávislost na Velké Británii (Americká revoluce 1776-1783). Historické pozadí však zahrnuje i dřívější tzv. války Francouzů a Indiánů (1754-1763), v nichž mezi sebou o ovládnutí území bojovali Francouzi, Britové, Indiáni a američtí kolonisté. Hrdinou příběhu je vdovec Benjamin Martin, jenž se ve válce proti Francouzům a Indiánům vyznamenal, ale z něhož se po založení rodiny stal přesvědčený pacifista. Do války proti Britům se však zapojí poté, co mu sadistický a arogantní nepřátelský plukovník Tavington zabije jedno ze sedmi dětí. Spolu s nejstarším synem Gabrielem založí domobranu (milici) z řad farmářů a bývalých spolubojovníků. Stane se znovu proslulým bojovníkem; vede ho především touha po osobní mstě, kterou nakonec v rámci velké bitvy vykoná. - Roland Emmerich komponuje obdivuhodné, velkolepé bitevní výjevy s detailním popisem historických reálií a s tradičním prolínáním individuálního příběhu a dějinných událostí. Největší důraz ovšem klade na nedotknutelnost rodiny, jež navzdory titulu filmu a navzdory četným symbolům amerického patríotismu hraje ve snímku důležitější roli než abstraktní pojem „vlasti "; hybatelem příběhu je bezprostřední ohrožení dívek, žen a dětí, a nikoli potřeba hrdinů změnit politické uspořádání či formulovat svou národní a kulturní identita. Roland Emmerich a scenárista Robert Rodat často sklouzávají až k nepokrytému citovému vydírání diváků. Je také poněkud paradoxní, že patetické zdůrazňování potřeby získat vlastní nezávislost pochází z produkce současné největší světové velmocí. - Postavy generálů Cornwallise a Gatese jsou skutečné, titulní hrdina byl zčásti inspirován mj. vůdcem domobrany Francisem Marionem, zvaným „ lišák močálů ". Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/8/19 Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled