Bratranec a sestřenice

Jean-Charles Tacchella je další ze známých francouzských režisérů, od nichž se u nás dosud nic nehrálo. K režijní práci se dostal až v sedmdesátých letech, přičemž předtím působil jako kritik a renomovaný scenárista. Prosadil se svým druhým hraným filmem Bratranec a sestřenice z roku 1975. - V civilně pojatém a kome-diálně laděném milostném příběhu se soustřeďuje na postižení křehkého, stěží uchopitelného vztahu dvou lidí středního věku, z nichž se náhodou stanou vzdá-lení příbuzní. Ludvík a Marta nepropadají své vášni najednou, ale přibližují se k sobě krůček po krůčku, aby mohli naplno prožít každý okamžik vzájemné shody. Až když jsou přesvědčeni o pevnosti svého svazku, opouštějí své dosavadní partne-ry i své děti... - Tvůrci zasazují jednoduchý děj do prostředí rodinných svátků, svateb či pohřbu, kde se pod obvyklými společenskými rituály skrývají poklesky obyčejných lidí, drobné vášně a nenávisti. "Usnadňují" rozhodování svým pro-tagonistům charakterizací jejich manželských protějšků. Martin muž Pascal je slabošský donchuán, který svou ženu léta podváděl a až příliš pozdě pochopil, co ztrácí. Ludvíkova manželka Karine bylá zase dlouho zahleděná do sebe, a proto také ona přichází o člověka, kterého možná opravdu miluje. Vedle této čtve-řice se ve filmu objevuji další příbuzní a jsou v něm rozehrány i jejich drobné osudy. Tok vyprávění se odvíjí bez vzrušení, v poklidu a s důrazem na detaily každodenního obyčejného života. Nesporný podíl na úspěchu fllmu měli herečtí představitelé, Marie-Christine Barraultová, Victor Lanoux, Marie-France Pisierová a Guy Marchand. Z dnešního pohledu snímek přece jen zestárl, kinematografie jakoby už byla jinde, ve své době však získal několik ocenění - Cenu Louise Delluca, tři nominace na Oscara a Stříbrnou mušli na MFF v San Sebastianu. Byl také nejúspěšnějším neanglicky mluveným snímkem v amerických kinech a dočkal se amerického remaku pod názvem Cousins (1989; r. Joel Schumacher). Autor/Zdroj: /Filmový přehled