Podzimní návrat

Režisér Stavros, na první pohled úspěšný zralý muž, se po letech vrací do země a míst svého dětství. Byl jedním z více než tří tisíc řeckých dětí, které v květnu roku 1948 našly v bývalém Československu útočiště před občanskou válkou. Jeho cesta do Brna má i tentokrát ryze osobní důvod. Chce převézt ostatky svých prarodičů, kteří ho tu vychovali a v nucené emigraci zemřeli, do milovaného Řecka. Návrat do důvěrně známých míst vyvolává ve Stavrosovi intenzivní vzpomínky na dětství a potřebu vydat se po vlastních stopách. Nejprve byl umístěn do internátu, kde vládla vojenská kázeň. Teprve dědeček s babičkou, kteří se usadili v Brně, mu dokázali nahradit ztracené rodinné zázemí a on byl zase pro ně prostředníkem s neznámou středoevropskou zemí a jejími lidmi. Podzimní návrat je mozaikou autobiografických a autentických událostí, které formovaly chlapcovo dospívání a zároveň je i působivou evokací padesátých let, jak je viděly klukovské oči. Absolvent pražské FAMU, televizní režisér George Agathonikiadis, který byl vrstevníkem Fera Feniče či Zdeňka Trošky, svůj opožděný filmový debut vysvětluje slovy :"Návratem do Řecka jsem ztratil skoro deset let a dalších deset let jsem ho poznával. Až teď mohu říci, že jako kluk jsem míval nostalgii řeckou , kdežto teď mám naopak českou. Teprve teď jsem byl připraven - s dostatečným odstupem a nadhledem - o té své dětské nostalgii natočit film.Tělo se z jedné země do druhé stěhuje snadno. Duši to jde mnohem pomaleji." Dodejme, že film vznikl v koprodukci s brněnskou televizí, byl natáčen na autentických místech s celou plejádou silných hereckých osobností.