S milenkou mé matky

Pomalu začínám považovat Island, potažmo Reykjavík, za ideální místo k životu! Jsou tam velmi tolerantní lidé, a to dokonce i na pracovních úřadech! Vůbec se na vás nedívají skrz prsty, nezlobí se, když ignorujete pět výzev k dostavení, natož aby je napadlo se s vámi ve zlém rozloučit a zaplať si zdravotní pojištění sám! V milostných vztazích si berete, jak se vám zachce, nemusíte nic vracet a ještě se s kamarády na účet své víkendové milé dobře pobavíte! Ani v rodinách tomu není jinak, nikdo vám nevyčte, že jste ten nejneužitečnější člověk na světě, naopak, hýčkají si vás, abyste jim jednoho dne jejich velkomyslnost a nepřízemnost mohli oplatit - třeba tím, že až zjistíte, že vaše matka teď bude žít se svou milenkou, neuděláte scénu, jen mírně zvednete obočí a při první příležitosti využijete situaci k rozšíření rodiny s hodně zamotanými příbuzenskými vztahy. Hlavně Hlynur má ve všem jasno - řídí se hypotézou, že jednou zemře a bude mrtvý, a jelikož byl mrtvý i před tím, než se narodil, logicky je život jen přestávkou ve smrti a je potřeba ji řádně využít! Jediné vysvětlení, proč už nejsme všichni na Islandu, bude ta vlezlá, nekonečná zima, která najisto zpomaluje poznávací procesy takovou měrou, že než docvaknou všechny souvislosti, problém se vyřeší sám ...:-). Přeobsazením hlavní role někým, kdo by mně tolik nepřipomínal Jana Hrušínského zamlada, bych v hodnocení přitlačila, přes jakýsi lehký, ale přeci jen odpor k H. S. Guðnasonovi se mně však nedaří přenést, holt nejsem z Islandu ...

Hranice mezi černým humorem a krutou realitou je tenká jako ostří nože. Hlynur přežívá od týdne k týdnu, nemá o nic zájem, po ničem netouží (kromě jediného - nepracovat), nenajdeme u něj žádný životní cíl. Jako pijavice se drží v domě své matky a zpočátku nezúčastněně pozoruje její coming out... Mohl by Hlynur reprezentovat svou generaci? Lhostejnou ke svému osudu i ke svému okolí? Pod pláštíkem černé komedie se v chladném prostředí Reykjavíku schovávají myšlenky, které dokáží seknout.

Příživník Hlynur vede báječný život. Buď se povaluje ve vaně nebo u počítače a večer vyráží pařit. Peníze pošle stát, matka vypere, uvaří, uklidí a postará se o všechno ostatní. Když mu dojdou cigarety, vrátí prázdné lahve. Jak jednoduché. Jenže i v Reykjavíku platí „ Co je v domě, není pro mě“. Nevšední film o poněkud nekonvenčních rodinných vztazích.

Hlynur má všechno u zadku a když zrovna nepaří, tak si honí péro nebo se páří s libovolnou samicí. Tento pták se vyskytuje po celém světě a to navzdoy tomu, že zřídka kdy opouští své hnízdo.