Tokyo Ga

Tato filmová esej připomínající svou formou deník je reminiscencí na japonského mistra režie - Jasudžiró Ozua. Wenders cestuje do Japonska a dokumentuje vše, co na své objevné cestě do světa tohoto režiséra zažívá. Scény, ve kterých zachycuje Japonsko a jeho kulturu především na základě dojmů z Tokya, se střídají s rozhovory se členy štábu a herci Ozuových filmů. Film nás zavádí na střechy mrakodrapů, na hřbitovy, na kterých se hraje baseball a do ulic, kde se tančí rock 'n' roll. Přitom Wenders mluví o svých citech k tomuto legendárnímu režisérovi, pokouší se rozpoznat a zachytit celkovou kulturu rodinných pout, jichž je ve svých mistrovských dílech Ozu zastáncem, která jsou ale často ignorovaná či nemají žádný efekt v postmoderní době. Wenders říká, „jestli je v našem století ještě něco svatého, kdyby existovalo něco jako svatý poklad kinematografie, tak by to pro mě bylo právě dílo tohoto japonského režiséra - Jasudžiró Ozua“.