Oidipus král

Na realizaci filmu podle Sofoklových tragédií Král Oidipus a Oidipus na Kolónu pomýšlel Pasolini již v době, kdy natáčel snímek Acattone. Pojetí díla se mu však vyhranilo teprve při psaní scénáře k filmu Teoréma, rozvádějícího některé motivy z Oidipa krále. Sám Pasolini říká: „Témata božství a krvesmilstva, která jsou v jádru Teorémy, vdechla nový život Oidipovi, ten se vnutil mé fantazii a já jej natočil dříve než Teorému.“ - Podle Jana Bernarda Pasolini ve svém velmi osobním filmu Oidipus král „sloučil mýtus z okruhu thébských pověstí v Sofoklově zpracování s prvky psychoanalyticky pojaté autobiografie. V souladu s Freudovou teorií o vzniku homosexuality líčí své dětství ve 30. letech jako zaujmutí místa nepřítomného otce… Nelze popřít, že vznik vlastního oidipovského komplexu vyjádřil Pasolini v maximálně sugestivních obrazech (i zde s minimem dialogů) a právem považoval toto dílo za své nejfilmovější.“ – Snímek natáčený v marockých exteriérech vyniká zajímavou výpravou a neméně zajímavým hereckým obsazením, ve kterém Pasolini kombinuje filmové hvězdy Alidu Valliovou (Meropé), Silvanu Manganovou (Iokasté) se svými „objevy“: Frankem Cittim (Oidipus) či Julianem Beckem (Teiresias), přední osobností amerického avantgardního divadla Living Theatre. Sám Pasolini vytvořil ve filmu postavu velekněze. Kino AERO